Brusel/Štrasburk - Evropský parlament definitivně schválil rozpočet Evropské unie pro příští rok.

Společenství se tak vyhne provizoriu, které mu hrozilo poprvé od roku 1988. V polovině listopadu totiž zkrachovala jednání mezi europoslanci a členskými státy EU.

Zákonodárci nakonec ustoupili od svých požadavků na citelné navýšení výdajů a spokojili se s úspornějším návrhem národních vlád, které odmítaly posílat do unijního rozpočtu ze svých státních pokladen více peněz v době, kdy musí přijímat řadu úsporných opatření. 

Výdaje EU nicméně nakonec vzrostou o 2,9 procenta. Nárůst je ale podstatně menší než v posledních letech.

Na zemědělství jde v současné době 40 procent unijního rozpočtu. V budoucnu se to pravděpodobně změní. | Foto: Karel Toman

Nicméně: europarlament se svých požadavků nevzdal bez boje. Členské státy mu nakonec přislíbily, že se europoslanci budou moci zúčastnit jednání o dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020, kde jde o daleko větší objem finančních prostředků.

Již nyní je jasné, že národní vlády budou chtít znovu šetřit. Tentokrát ale půjde až o stovky miliard eur, zatímco v případě rozpočtu pro rok 2011 to byly "jen" jednotky miliard eur.

EU nejspíš nebude mít jinou možnost, než omezit výdaje na zemědělství, kam v současnosti plyne zhruba 40 procent rozpočtu. Nebo na takzvanou kohezní politiku.

Kohezní politika, neboli politika soudržnosti, přináší dotace chudším regionům evropské sedmadvacítky, a tedy - s výjimkou Prahy - i všem krajům v Česku. 

Na Českou republiku by její případné změny měly obrovský dopad. Z rozpočtu na léta 2007 až 2013 by totiž Češi měli získat nejvíce peněz v přepočtu na obyvatele v celé EU.