* Nový balíček začne platit od roku 2012, kdy vyprší Kjótský protokol * Do roku 2020 chce snížit emise o dvacet procent oproti roku 1990 * Noví členové mohou jako kompenzaci čerpat miliardy eur a "slevy" na emisní povolenky

Brusel - Lídři Evropské unie dosáhli na summitu v Bruselu dohody nad klimatickým balíčkem.

Ten má zmírnit dopady probíhajících klimatických změn, ale zároveň vzít v potaz i vliv nynější finanční krize na průmysl a chudší členské země.

Podle premiéra Mirka Topolánka je dohoda velkým úspěchem České republiky, protože dostala úlevy na produkci elektřiny z uhlí (ČR je ve výrobě elektřiny závislá na uhlí zhruba ze 60 procent).

Premiér tak soudí, že dohoda pomůže Česku uspořit miliardy korun. 

Schvalování jednotlivých bodů či balíčků probíhalo "jako po másle" i přesto, že se v pátek ráno strhla roztržka mezi Německem a Velkou Británií. Německo mělo totiž velkou výhradu ke způsobu, jaký Británie zvolila při řešení finanční krize i jejích následků.

Původní návrh Evropské komise, který kritizoval velký počet členských států, tak doznal pouze "dílčích změn". Jeho základ spočívající v opatřeních "o mírách 20-20-20" se nakonec zachoval.

Od roku 2012 si EU posvítí jen úsporně. V platnost totiž vejde zákaz klasických žárovek. Na snímku kontoluje pracovník firmy Osram halogenové žárovky s nízkou spotřebou | Foto: Reuters

Unie se tak podpisem dohody zavazuje ke snížení emisí o dvacet procent do roku 2020 a zároveň dosáhnutí dvacetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů na celkovém množství vyrobené elektřiny. Jako výchozí data pro snížení jsou přitom stanoveny hodnoty emisí z roku 1990.

Průběh jednání naznačoval, že politici spějí k dohodě. I přesto však existovaly pochybnosti, jestli návrh projde v takovém znění, aby byl dostatečně "akční".

Vysoký zmocněnec pro zahraniční politiku Javier Solana byl však pozitivní ještě před uzavřením dohody. "Musíme dělat nějaké ústupky. Ale cíle a dynamika vedení Evropské unie v tomto ohledu musí pokračovat," nechal se slyšet.

Jednání samozřejmě ztěžuje i současná globální finanční krize, při které se členské státy nechtějí vázat k dalším výdajům.

"Uhelné" miliardy pro východní Evropu

Podle návrhu textu budou moci chudší východoevropské státy čerpat ze společných fondů miliardy eur, které zmírní dopady přijetí klimatického balíčku na jejich hospodářství.

Belgičtí policisté hlídkují před budovou, v níž jednají politici z 27 členských zemí Evropské unie. | Foto: Reuters

Hlavním problémem jsou v tomto ohledu zastaralé způsoby výroby elektrické energie, které jsou neefektivní a znamenají velkou zátěž pro životní prostředí.

Miliardy na zmírnění dopadů jsou určeny zejména pro bývalé postkomunistické státy, jejichž postoj vidí "staré" členské země jako možný problém.

Kromě miliardových fondů, z nichž budou moci chudší země čerpat, by tyto země měly rovněž dostat lepší ceny za emisní povolenky. Této výhody by měly státy požívat minimálně od roku 2012, odkdy by měl balíček platit, do roku 2020.

Tusk ani Berlusconi už nestraší

Západní státy měly obavy zejména z postoje Polska. I jeho zástupci ale v pátek uváděli, že vše spěje k dohodě.

Premiér České republiky Mirek Topolánek na summitu EU v Bruselu. Ten další už bude mít pod taktovkou právě český premiér | Foto: Reuters

"Polsko pro své požadavky získalo porozumění a premiér dosáhl úspěchu. Jsem přesvědčen, že jsme před dohodou," řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

"Dohoda je flexibilní, umožňující modernizaci polského energetického sektoru," dodal diplomat.

Dalším státníkem, který hrozil vetem původních návrhů Evropské komise, byl italský premiér Silvio Berlusconi.

"Posouváme se směrem ke kompromisu. Dosáhli jsme svých cílů," vyjádřil se téměř totožně jako polský zástupce.