Brusel - Evropská unie slíbila pomoc rozvojovým zemím na boj proti klimatu. Jenže podle ochránců životního prostředí je to příliš málo a vůbec nic to neřeší.
Částka 15 miliard eur ročně, na které se sedmadvacítka shodla minulý týden, by měla přimět rozvojové země, aby podepsaly postkjótský protokol, o kterém se bude jednat v dánské Kodani letos v prosinci. Kodaňský pakt po roce 2012 nahradí současný Kjótský protokol.
Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas označil dohodnutou pomoc za „první smysluplný návrh" ze strany EU, který by měl pomoci k dosažení prosincové dohody.
Výše částky se ale značně nelíbí environmentalistům, kteří EU kritizují za to, že chtějí nechat rozvojové země, aby si většinu nákladů spojených se snížením skleníkových plynů a bojem proti klimatickým změnám hradily z velké části samy.
Greenpeace evropskou sedmadvacítku osočil z toho, že v minulosti slíbila, že rozvojovým zemím bude poskytovat minimálně 24 miliard ročně, a to až do roku 2020.
„EU se snaží z toho vyvléci tím, že jim (rozvojovým zemím) nechá jen něco jako spropitné, místo aby zaplatila za celý účet na ochranu klimatu naší planety," reagovalo metaforickým vyjádřením na patnáctimiliardovou nabídku hnutí Greenpeace.
Zaostřeno na USA a Čínu
EU se kromě dané částky také shodla na tom, že musí donutit Spojené státy americké a Čínu, aby buď poskytli finanční pomoc rozvojovým zemím či sami slíbili snížení emisí. Oba státy patří mezi velké znečišťovatele ovzduší.
"EU rozhodně nemůže v tomto ohledu konat sama", míní Dimas.
Jenže Čína se brání tím, že je pro ni nezbytné, aby se nadále průmyslově rozvíjela, a tudíž se po ní nemůže chtít, aby emise snižovala.
Někteří představitelé rozvojových zemí mají za to, že za přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře mohou převážně vyspělé evropské a severoamerické země, které by těm chudým měly finančně kompenzovat škody, které kvůli změnám klimatu utrpí.
Etiopie předminulý týden EU varovala, že africké země budou kodaňskou dohodu vetovat, pokud jim Unie neposkytne adekvátní, jinými slovy větší finanční pomoc.
Pokud se celá sedmadvacítka v Kodani shodne, roční náklady na plnění závazků týkajících se boje s klimatickými změnami budou pro rozvojové země činit kolem 100 miliard eur.
Dvacet až čtyřicet procent potřebných zdrojů by měly hradit vlády samy nebo pomocí soukromých projektů.
Lékaři varují
Proti selhání dojednat kjótského nástupce v Kodani tento týden varovalo 18 mezinárodních zdravotnických organizací.
Globální oteplování bude mít nedozírné následky na zdraví obyvatel planety a lidé žijící v tropických oblastech budou na globální oteplování doplácet nejvíce, míní lékaři v dopise publikovaném ve dvou prestižních britských odborných časopisech - The Lancet a British Medical Journal
Vyšší teploty podle nich přinesou větší výskyt infekčních onemocnění a v některých oblastech i menší úrodu, míní odborníci. Více lidí bude také umírat na následky změn teplot.
„Existuje skutečné nebezpečí, že se lídři v Kodani na ničem nedohodnou, zvláště v této turbulentní době," stojí v dopise. „Pokud se ale nezachovají rázně, bude to mít katastrofické důsledky na zdraví lidí na této planetě," varují slova odborníků.
