Brusel - Evropská komise navrhla pro příští rok rozpočet Evropské unie, který počítá s výdaji ve výši 138 miliard eur (3,4 bilionu korun).
To představuje meziroční zvýšení o devět miliard eur, tedy bezmála o sedm procent.
Dá se čekat, že toto zvýšení se některým státům Unie nebude líbit. Řada zemí je totiž kvůli dopadům dluhové krize nucena k tvrdým a nepopulárním rozpočtovým škrtům.
Šéf EK José Barroso nicméně zdůraznil, že výsledná podoba návrhu odráží závazky, které Unie má. "EU musí tyto účty platit," řekl.
Ze zemí nyní chodí faktury za programy, které už byly odsouhlaseny a z nichž mnohé pokrývají víceleté období. "Je to právní závazek," podotkl Barroso.
Jednání nekončí
Právě Brusel v minulých letech volal po potřebě konsolidovat veřejné finance v EU tak, aby se podařilo dostat pod kontrolu dluhovou krizi. Ta sužuje už delší dobu zejména státy eurozóny. Její dopady ale pociťují i země sedmadvacítky, které jsou hospodářsky s eurozónou úzce propojeny. Přijímané reformy a škrty v řadě států provázejí ostré protesty obyvatel.
Protesty proti vládě a škrtům v Praze:
O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou nyní rozhodovat europoslanci a Rada EU zastupující země "sedmadvacítky".
Rozpočet na příští rok bude posledním ze současné finanční perspektivy, tedy sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání o dalším dlouhodobějším rozpočtu na roky 2014 až 2020 stále pokračují a i nadále je provázejí hodně odlišné názory.
Jde mimo jiné o to, zda a případně jak by měly klesnout výdaje na takzvanou kohezní politiku, jejímž prostřednictvím míří peníze z EU k chudším regionům, nebo jak přenastavit zemědělské dotace.
