Od zvláštní zpravodajky - "Současná vláda se o mladé lidi nezajímá," popisuje Can, který přišel do Istanbulu studovat na vysoké škole. Vyrůstal ve více než 600 kilometrů vzdálené vesnici na břehu Černého moře a vrací se domů volit, i když mu cesta zabere deset hodin autobusem.
"Všichni kamarádi jedou. Jsou to naše první volby, je to strašně důležité. Prezident a jeho strana se nezajímají o vzdělání nebo o teenagery. Nezajímá je budoucnost," popisuje v přístavní istanbulské kavárně nad šálkem čaje, který pomalu upíjí.
První kolo voleb vyhrál v polovině května Erdogan s 49,52 procenta hlasů, Kilicdaroglu skončil druhý se 44,88 procenta. Před druhým kolem přitvrdil opoziční kandidát tón kampaně. Prohlásil, že pošle domů všechny migranty, kteří přišli do země nelegálně. A obvinil Erdogana z posluhování Rusku.
Mezi mladými nynější prezident mnoho příznivců nemá. Vadí jim jeho snaha obrátit stát blíže k islámu, omezování konzumace alkoholu a tabáku i práv akademických institucí. Po nezdařeném pokusu o převrat v roce 2016 zrušil Erdogan mnoho univerzit kvůli údajnému napojení na Fethullaha Gulena, který byl z převratu obviněn. V červnu 2020 nechal prezident zavřít i Sehirskou univerzitu v Istanbulu, považovanou za vcelku konzervativní.
Proti jakékoliv opozici nebo kritice prezident tvrdě vystupuje. V roce 2021, kdy do čela nezávislé Bosporské univerzity v Istanbulu dosadil sobě blízkého podnikatele Meliha Bulu, vyšli studenti a profesoři protestovat. Na událost vzpomíná i studentka Selin, která do města na Bosporu přijela před třemi lety.
Strach z policie
"Všude stáli ozbrojení vojáci, přestože to byl jen klidný studentský protest," vypráví. Mluví rychle a trochu nervózně. Několik jejích kamarádů tehdy policie zatkla, dostali domácí vězení a museli nosit monitorovací zařízení připnuté na kotník. "Dodnes se bojím, když vidím policii," přiznává dívka.
I ona se na volby vrací domů. Do vnitrozemské Anatolie musí od moře letět a letenky raději sháněla s velkým předstihem. "Tyhle volby změní naše životy," říká. Možnost nehlasovat pro ni neexistuje. Jednomu z jejích přátel se složitou cestu domů podniknout nechtělo, ale nakonec ho přesvědčila. "Je gay a právě pro něj jsou volby důležité. Erdogan tvrdí, že LGBTQ+ lidé jsou zlo," připomíná.
K prvnímu kolu prezidentských voleb a současně probíhajícím parlamentním volbám se v půli května dostavilo přes 85 procent voličů. Pro srovnání, když vybírali hlavu státu letos v lednu Češi, přišlo jich 68 procent - v Česku to byla rekordní účast.
Na začátku rozhovoru se Selin, stejně jako Can, opatrně dívá na diktafon. "S tureckým novinářem bych nikdy nemluvila," uvádí. Její vrstevník je sebevědomější. Anglicky prý může v centru kritizovat vládu nahlas, protože mu Erdoganovi lidé nebudou rozumět. Jinak se ale na veřejnosti bojí projevit svůj názor. I doma.
Recep Tayyip Erdogan (69)
- Turecký politik označovaný za nejvlivnějšího lídra od dob zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka. Je také významným hráčem na mezinárodní politické scéně.
- Poprvé byl zvolen prezidentem hned v prvním kole v srpnu 2014, funkci obhájil rovněž v prvním kole v roce 2018. Předtím byl od roku 2003 premiérem.
- Zhruba dvě dekády jeho vlády kritizují lidskoprávní organizace i někteří západní politici za autoritářství, nedodržování lidských práv či ohrožování sekulárního systému.
- Erdoganův vliv se projevil během krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Turecko sice ruskou agresi odsoudilo, nepřipojilo se ale k západním sankcím uvaleným na Rusko a snaží se vystupovat v roli prostředníka.
- Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu. Absolvoval náboženskou střední školu, poté vystudoval ekonomii na Marmarské univerzitě tamtéž. V srpnu 2001 založil proislámskou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), jejímž předsedou je dodnes a která dominuje turecké politické scéně.
"Otec Erdogana podporuje, myslím, že ho bude volit i tentokrát," říká mladík smutně. "Svým chováním mi Erdogana připomíná. Neumí respektovat jiný názor," vysvětluje. Po prvním kole voleb na něj otec křičel, že je zrádce.
Prezident podle Cana využívá islám, aby s občany manipuloval. Canovi rodiče jsou silně věřící a na podobnou rétoriku slyší. "Nemají vysokou školu, žijí na malé vesnici," popisuje mladík. Vláda navíc kontroluje 90 procent tureckých médií a naprostá většina obyvatel se nedomluví žádným cizím jazykem.
"Matka je novým myšlenkám otevřená. Vypráví, co četla, jaké informace našla, a chápe, že se mi vláda nelíbí, že chci lepší život. Ale otec Erdogana slepě následuje," tvrdí Can.
Odchod chytrých hlav
Vzpomíná na dobu, kdy chodil na základní školu a Erdogan byl na vrcholu popularity. "Tehdy začínal stavět megalomanské projekty, všechno vypadalo dobře. Teď chápeme, že to byl jen krátkodobý efekt, a nyní si za to neseme následky," uvádí, proč se Turkům žije špatně.
Zemi v posledních letech postihla ekonomická krize a obrovská inflace. Loni podle oficiálních čísel dosahovala až 85 procent, letos je na 45 procentech. Nezávislí odborníci se však shodují, že ve skutečnosti je mnohem vyšší.
Pokud by Erdogan v nedělním druhém kole voleb vyhrál, půjdou mladí pryč. Alespoň to tvrdí. "Z Turecka odjedu. Budu muset, tady nebudu mít budoucnost," prohlašuje Can. Život v zahraničí není pro Turky ničím výjimečným. Už v době studené války odcházeli do Evropy, především do západního Německa.
Studentka politologie Mine Ceninová náladu potvrzuje. "Erdoganova výhra posune zemi dál k autoritářskému režimu a Turecko zažije další vlnu odchodu mozků. Už jsme to viděli v roce 2016, kdy prezident zavíral univerzity a ničil opozici," dodává. Sama chce zůstat a plánuje svatbu. "Na jednu stranu tady chci žít a bojovat, ale na druhou nechci, aby v téhle zemi vyrůstaly moje děti," odkazuje na možnost, že zvítězí nynější hlava státu.
Selin je rozhodnutá odejít, ať už volby dopadnou jakkoliv. "I kdyby nakonec uspěla opozice, bude trvat velmi dlouho, než se společnost promění. Je těžké tu žít jako žena a to se jen tak nezmění, i když jsem si jistá, že by Kilicdaroglu situaci pomohl." Jako molekulární bioložka navíc v Turecku nemůže budovat kariéru. V zemi jsou jen dva genetické instituty.
Proto chce za změnu bojovat teď. Už před prvním kolem pomáhala a rozdávala letáky opozičního kandidáta. "Jsou tam informace, které lidé potřebují. Třeba jsem někoho přesvědčila," doufá a dodává, že se sama díky politickému zapojení cítí lépe. "Snažím se najít naději," prohlašuje.
