Entropa už Bulharům nevadí. Premiér zve Černého na oběd

Naďa Straková
12. 10. 2009 6:50
Ministr kultury Veždi Rašidov vyzývá Bulhary, aby se zamysleli, proč zahraniční umělci vidí Bulharsko jako David Černý
David Černý během oficiálního odhalení Entropy v Bruselu
David Černý během oficiálního odhalení Entropy v Bruselu | Foto: Reuters

Sofie - Kauza kontroverzní plastiky Entropa výtvarníka Davida Černého opět hýbe Bulharskem. Na rozdíl od starosty Plovdivu se za něj představitelé země postavili.

"Bulharsko se z celého případu s českým umělcem Davidem Černým musí poučit," to jsou slova bulharského ministra kultury Veždiho Rašidova, kterými reagoval na postup starosty města Plovdiv, jenž Černému zakázal účast na o víkendu zahájené výstavě Reflexe budoucnosti evropského umění dvacet let po pádu železné opony.

"Český umělec svoji práci (Entropu) vykonal dobře, jelikož nutila lidi přemýšlet," prohlásil dále Rašidov, sám umělec, a dodal, že "nikdo nemá právo umělci v jeho kreativní činnosti bránit".

Podle bulharského zpravodajského serveru Novinite.com nacionalista Slavčo Atanasov vpředvečer zahájení výstavy prohlásil, že muž, který urazil Bulharsko, není v zemi vítán.

"Tento muž znásilnil naši důstojnost," řekl místní televizi bTV a zakázal Černému vstup do státem vlastněné galerie, kde mělo být jeho dílo vystaveno. Dodal také, že prostory budou hlídat dva policisté.

"Zamysleme se"

Pobouřen Atanasovým postupen Rašidov dále vyzval své krajany, aby se zamysleli nad tím, co vede zahraniční umělce ztvárňovat Bulharsko tak, jak to učinil David Černý.

"Neměli jsme se rozčilovat nad způsobem, jakým nás vyobrazil, ale spíš jsme se měli zamyslet, proč nás tak zpodobnil," řekl k deset měsíců staré záležitosti Rašidov.

Kromě ministra kultury se na stranu českého výtvarníka postavili i jiní čelní představitelé země, včetně premiéra Bojka Borisova. Ten dokonce Černého pozval na oběd.

"Chci, aby lidé viděli, že Bulharsko je demokratická země a že aktivity umělců či intelektuálů necenzuruje," prohlásil v souvislosti s Černého Entropou novopečený premiér Borisov, jehož strana vyhrála červencové volby.

Černého také záhy podpořila Unie bulharských umělců (UBA), která ve své víkendové tiskové zprávě nabízí prostory sofijské galerie Šipka 6.

"Autorovo dílo může být vystaveno bez jakékoli přítomnosti policie v galerii patřící Unii," píše se v oficiálním prohlášení UBA.

Nehorázný chování

David Černý nakonec do Bulharska neodcestoval, ale Atanasovým zákazem pobouřen není. Daleko více mu v tuto chvíli leží na srdci současné jednání prezidenta Václava Klause.

"To, že mě nějakej starosta nechce pustit na území města, to je v klidu, s tím problém nemám. Nehorázný je to, že si Klaus dovolí nepodepsat Lisabonskou smlouvu, protože se mu nelíbí," řekl Právu český umělec.

Zpodobnění Bulharska jako tureckého záchodku vyvolalo v zemi pobouření. Tehdejší vláda Sergeje Staniševa poslala Česku protestní nótu, ve které požádala o stažení bulharské části.

David Černý kontroverzní část nakonec zakryl. Celá plastika i s bulharským tureckým záchodkem byla vystavena v Galerii DOX v pražských Holešovicích. K vidění je až do konce roku.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy