Ekumenické modlitby přes budovou nádraží Atocha, se zúčastnili dnes ráno lidé bez rozdílů víry - křesťané, muslimové i židé. Společně se modlili za mír.
Politici a další osobnosti si připomněli výbuchy shromážděním ve Vzpomínkovém lese, který vyrostl v Madridu na paměť obětí. Les tvoří 192 cypřišů a oliv. 191 stromů připomíná mrtvé z vlaků, poslední 192. strom je na památku policisty, který v Madridu přišel o život později při operaci proti teroristům.
Případ stále není uzavřen. Soudce Juan del Olmo už musel prodloužit vazbu některým ze 116 zatčených a podle médií by měly do měsíce padnout první žaloby zatím asi na třetinu zadržených.
Policie objevila na několika místech vyšetřování stopy dalších pěti lidí, kteří mohli být do největšího teroristického útoku ve španělské historii také zapojeni.
V podezření je především Al-Káida...
Ačkoliv španělská vláda lidoveckého premiéra José Maria Aznara bezprostředně po útocích obvinila baskickou teroristickou organizaci ETA, později toto obvinění odvolala a přiklonila se k názoru, že za útokem stojí al-Káida.
Infobox
- K útoku došlo v pátek 11. března 2004, rok a půl od teroristických útoků v USA 11. září 2001 - mezi oběma útoky bylo 911 dní
- Bomby byly nastraženy na místech, kterými vezly vlaky do centra stovky dojíždějících lidí
- Deset bomb vybuchlo, další tři nastražené výbušné systémy selhaly
- V 07.39 vybuchly první tři bomby poblíž nádraží Atocha
- V průběhu dvou minut vybuchly další nálože ještě na vedlejší koleji a na dalších dvou nádražích
- Přímo na místech zemřelo 177 lidí, později se počet obětí zvýšil na 191. Zraněno bylo mezi 1500 a 2000 lidmi
- Dva dny po útocích šli Španělé k volbám, které vyhrála Socialistická strana nad doposud vládnoucí Lidovou stranou
- 2. dubna došlo k neúspěšnému pokusu na atentát na rychlovlak AVE
V průběhu dvou let vyšetřování se však na svět dostávají i jiné verze. Většina se jich ale shodne, že atentáty byly dílem islámské militantní skupiny.
...ale jsou i jiné verze
Agentura Associated Press přinesla výpovědi dvou agentů tajných služeb, kteří tvrdí, že za útoky nestojí al-Káida, ale islamističtí teroristé, kteří vyrostli přímo ve Španělsku.
V zemi údajně operuje rozsáhlá síť islamistických radikálů původně alžírského, marockého a syrského původu a organizátoři atentátů měli napojení na podobné skupiny v západní Evropě.
"Nebyla to operace al-Káidy. Byl to útok lidí ze Španělska," citovala AP agenta výzvědné služby, který má k vyšetřování blízko.
Útoky začaly připisovat teroristické síti al-Káida poté, co se k nim jen dva dny poté na videonahrávce přihlásil člověk, který se představil Abu Dudžan al-Afghání, evropský vojenský mluvčí al-Káidy.
Následoval Londýn a další atentáty
K napojení na Al-Káidu se ale přihlásili i strůjci dalšího útoku na území Evropy. Vloni 7. července vybuchly na třech místech londýnského metra a v jednom autobusu nálože, které zabily celkem 56 lidí.
V prohlášení teroristů stálo, že útoky naplánovala a vykonala dosud neznámá Tajná organizace Al-Káidy v Evropě.
Z vyšetřování však vyplynulo, že strůjci atentátu přímé vazby na al-Káidu nejspíš neměli.
Samotná al-Káida ale od té doby útočila na Blízkém východě.
Při výbuchu několika náloží ukrytých v automobilech v egyptském Šarm el-Šajchu koncem loňského července zemřelo 90 lidí - byl to počtem obětí vůbec největší teroristický útok v dějinách země.
V listopadu zaútočili s nějvětší pravděpodobností členové al-Káidy ve dvou hotelích v jordánském Ammánu. Zabili šest desítek lidí; většina z nich právě slavila svatbu v hotelu Radisson.
Španělsko vyšlo před dvěma lety do ulic
Útok ve Španělsku byl teroristickým činem v Evropě od roku 1988, kdy spadlo po útoku teroristů letadlo nad skotským Lockerbie.
Po útocích vyšly do ulic španělských měst miliony lidí, aby proti hrůznému činu demonstrovali. Celkem jih bylo přes jedenáct milionů - nejvíce v Madridu (2 miliony) a v Barceloně (1,5 milionu).
Španělsko si dnes oběti útoků znovu připomene.
