Darmstadt - Probudila se, aby dokázala něco, co nikdy předtím nikdo nezkoušel. Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA) se po dvou a půl letech v hibernaci probrala k životu, aby jako první zařízení vyrobené člověkem dostihla kometu, přistála na ní a odebrala vzorky.
Bude-li mít lidstvo štěstí, může Rosetta vysvětlit vznik života na Zemi.
Jednou z možností, jak mohla být nastartována evoluce, je totiž teorie takzvané panspermie, podle níž zárodek života přiletěl z hlubokého vesmíru na jiném vesmírném tělese, možná kometě.
Mise na vlasatici 67P Churyumov-Gerasimenk tuto teorii může potvrdit.
Odvážná výprava do hlubokého vesmíru je unikátní hned v několika aspektech. K probuzení ze stand-by režimu dojde ve vzdálenosti 500 milionů kilometrů od Země, odkud Rosetta před deseti lety odstartovala.
"Je to poprvé, co se pokoušíme o něco podobného. Vstupujeme na kompletně neprozkoumanou půdu," připomněla manažerka ESA pro vesmírné lety Andrea Accomazzová.
Pohání ji prak
Posledních 957 dní uhánělo zařízení k 67P Churyumov-Gerasimenk rychlostí téměř 40 tisíc kilometrů v hodině a v maximálním úsporném režimu. Spuštěn zůstal pouze autopilot a ohřívací zařízení.
Cesta ke kometě je složitá. Aby ušetřila palivo, rozhodla se ESA využít takzvaného gravitačního praku. Sonda tak využívá průletu gravitačním polem planet ke změně směru a vlastnímu urychlení. Po startu se sonda nacházela na heliocentrické dráze v blízkosti oběžné dráhy Země. Po roce samostatného letu se přiblížila k Zemi, jejíž gravitační pole v únoru 2007 změnilo dráhu sondy a umožnilo její přiblížení k Marsu.
Celkem sonda urazí 7 miliard kilometrů. Také proto byl spánek nezbytný. Čím víc se vzdalovala od Slunce, tím méně energie jí solární panely dodávaly.
Ani probuzení nebylo snadné.
"Po probuzení se Rosetta začala opět rozhlížet kolem sebe a my nad ní mezitím znovu převzali kontrolu. Jde o podobný proces jako při restartování počítače, ale chvíli to potrvá," řekla serveru ABC News Claudia Alexanderová z americké Laboratoře proudového pohonu, která na misi ESA spolupracuje.
"Opětovné nastartování všech přístrojů je otázkou týdnů, protože je musíme všechny dvakrát zkontrolovat," dodala.
Signál o probuzení, s krátkým poselstvím "Ahoj, světe", letěl na Zemi 45 minut, teprve poté si mohli v německém řídicím středisku oddechnout. Probudil se i twitterový účer Rosetty, jehož prostřednictvím ESA veřejnost pravidelně informuje o vývoji mise.
Den D přijde v červnu
Jen spuštění hlavního počítače a odeslání signálu domů sondě trvalo sedm hodin.
Čas Rosetty přijde v červnu, kdy se sonda ke kometě 67P Churyumov-Gerasimenk přiblíží na nejmenší vzdálenost.
Půjde-li vše podle plánu, stane se dnem D letošní 3. červen, kdy se od mateřské sondy oddělí zařízení Philae, jež na kometu dosedne. První snímky by měly být k dispozici o den později.
