Co je zapotřebí říci

Báseň Güntera Grasse

Proč mlčím, zamlčuji příliš dlouho to, co je zjevné a co se nacvičuje v rámci simulačních her, na jejichž konci jsou z nás všech poznámky pod čarou.

Je to osvědčené právo na první úder, který může vyhladit žvanilem podrobený a k organizovanému jásotu přinucený íránský lid, protože v jeho moci je údajně postavit atomovou bombu.

Proč si ale zapovídám nazvat jménem onu zemi, v níž je už léta k dispozici - byť držený v tajnosti - narůstající jaderný potenciál vymykající se kontrole, protože k němu není přístup?

Toto všeobecné zatajování zjevného faktu, kterému se podřídilo i mé mlčení, pociťuji jako přitěžující lež a nátlak, který může být potrestán, jakmile bude ignorován; obvyklý verdikt zní "antisemitismus".

Teď ale, když z mé země, zatížené vlastními zločiny nemajících obdoby, v níž je znovu a znovu opakováno a deklarováno, že se jedná o nápravu dávných škod, byť jde pouze o obchod, má být do Izraele dodána další ponorka, jejíž specialitou je to, že dokáže vše zničující jaderné hlavice vyslat tam, kde nebyla dokázána existence jediné atomové zbraně, přesto z obavy před váhou důkazů říkám, co řečeno musí být.

Proč jsem ale dosud mlčel? Protože jsem si myslel, že můj původ, zatížený skvrnou, kterou nikdy nelze vymazat, zakazuje, abych tuhle věc jako vyslovenou pravdu požadoval po zemi Izrael, kterému jsem zavázán a zavázán zůstat být chci.

Proč říkám až teď, stár a s posledním inkoustem: Atomová velmoc Izrael ohrožuje už beztak křehký světový mír? Protože musí být řečeno, na co by už zítra mohlo být možná pozdě: také protože bychom se my - jako Němci beztak dost zatíženi - mohli stát dodavateli zločinu, který je předvídatelný, kvůli čemuž by naše spoluvina nemohla být smazána žádnou běžnou výmluvou.

A přiznávám: Už nemlčím proto, že jsem znechucen pokrytectvím Západu; krom toho lze doufat, že se možná mnozí oprostí od mlčení, vyzvou původce viditelného nebezpečí, aby se vzdal násilí, a zároveň budou trvat na tom, aby vlády obou zemí připustily ničím neomezovanou a stálou kontrolu izraelského jaderného potenciálu a íránských atomových zařízení skrze mezinárodní instanci.

Jen tak je možné pomoci všem, Izraelcům a Palestincům, a vlastně všem lidem, kteří v této oblasti okupované šílenstvím žijí v nepřátelství těsně jeden vedle druhého, a konec konců také nám.