Dohoda o klimatu bude možná až za rok, říkají Dánové

Roman Gazdík
17. 12. 2009 18:13
Kodaňská jednání jsou zablokována a nikdo neví, kudy ven
Foto: Reuters

Kodaň - Nová klimatické dohoda zřejmě z jednání v Kodani nevzejde. Podle serveru BBC News to již připustilo předsedající Dánsko. Smlouva by tak mohla být podepsána na příštím summitu v Mexiku.

Do Kodaně se mezitím sjely hlavy států na závěrečnou část klimatického summitu. Celkem jich má dorazit 115 a někteří z vrcholných státníků už ve čtvrtek promluvili v budově Bella Center, kde debaty probíhají.

Jejich vyjednavači a ministři životního prostředí jim však velkou radost neudělali. Není totiž jasné takřka nic a delegáti mluví o "chaosu" a "katastrofě".

Jednotlivé skupiny států se nejsou schopny dohodnout ani na základních bodech: dokdy by měla smlouva platit, o kolik snížit dlouhodobě emise, jakého teplotního cíle je třeba dosáhnout nebo zda vytvořit smlouvu jednu, nebo dvě.

Žádná dohoda lepší než špatná

Zástupci některých chudých zemí a aktivistických skupin se tak domnívají, že by bylo lepší jednání uzavřít bez dohody.

„Žádná dohoda je lepší než špatná dohoda,“ myslí si jedna z předních indických environmentalistek Sunita Narainová. „Nechceme špatnou dohodu.“

Podobným způsobem se ve čtvrtek vyjádřil i Bílý dům.

"Vrátit se s nicneříkající dohodou by bylo mnohem horší, než se vrátit s prázdnýma rukama," prohlásil Obamův mluvčí Robert Gibbs.

Stovky aktivistů bez akreditací se pokoušely ve středu proniknout do Bella Center a změnit průběh jednání.
Stovky aktivistů bez akreditací se pokoušely ve středu proniknout do Bella Center a změnit průběh jednání. | Foto: Reuters

Podle generálního sekretáře Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) se rozhovory ve středu zablokovaly je právě na hlavách států, aby je daly znovu do pohybu. Jednání premiérů a prezidentů přijde v poslední den summitu, v pátek.

Očekávaný dánský text obsahující body, na čem se konference shodla, nakonec delegáti chudých zemí ve čtvrtek odmítli.

Dánský zmatek

Naopak neočekávaným krokem bylo nahrazení dánské ministryně a budoucí eurokomisařky Connie Hedegaardové ve funkci předsedkyně konference jejím nadřízeným, premiérem Larsem Løkke Rasmussenem.

Podle Dánů je důvod pragmatický - summit hlav států by měla řídit také hlava státu. V zákulisí se však spekuluje, že to mezi Rasmussenem a Hedegaardovou skřípe. Další možnou příčinou tohoto kroku je tlak rozvojových států, které její odvolání požadovaly na začátku tohoto týdne.

„Nacházíme se ve velice vážné situaci,“ řekl agentuře Reuters švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren, který jedná za Evropskou unii.

A jak tedy vypadá onen „megaořech“, který by měli vůdcové států rozlousknout? Pozice rozvinutých a rozvojových států se liší takřka ve všem.

Connie Hedegaardová
Connie Hedegaardová | Foto: Reuters

Jedna smlouva nebo, dvě?

Bohatí včetně Evropské unie by rádi, aby vznikla pouze jedna smlouva, která by nahradila Kjótský protokol, jehož platnost skončí v roce 2012. Naopak chudí prosazují, aby Kjóto platilo dál a pouze se k němu přidaly separátním protokolem Spojené státy a rozvojové země.

Obávají se totiž, že se s koncem Kjóta celý systém změní v jejich neprospěch a že bude trvat léta, než projde ratifikace nové smlouvy v příslušných parlamentech. Také oponují tomu, aby se různé rozvinuté státy přihlašovaly k různým závazkům. Kjóto stanovovalo jasné snížení emisí skleníkových plynů o 5,2 procenta pro všechny bohaté státy.

Do jakého roku a o kolik?

Spory panují i o to, dokdy má nová smlouva/protokol platit. Jednou z možností je rok 2017, druhou 2020. Není dále jasné, o kolik snížit celkově emise. Text zveřejněný OSN v úterý navrhuje snížit je v rozmezí 50 až 95 procent do roku 2050 a dosáhnout maximální hodnoty nárůstu globální teploty o 1,5 nebo 2 stupně.

Chudé země však zajímají zejména krátkodobější cíle, tedy do roku 2020. Bohaté státy zatím nabízejí 14 až 18 procent do roku 2020, rozvojové země požadují, aby se bohatí zavázali ke škrtům 40 procent. Průmyslové země naopak poukazují na to, že většina emisního růstu bude pocházet z ekonomik jako je Čína, Indie a Brazílie, které se k pevným závazkům škrtů odmítají připojit.

Kdy bude dohoda a jaká?

Je prakticky jasné, že se závaznou smlouvou Kodaň nepřijde. Jasné naopak není, jak brzy po Kodani vznikne. Delegace se totiž na žádném datu nedohodly. Čína, Indie a další povstávající ekonomiky odmítají, aby byla smlouva právně závazná a jejich škrty a další závazky nezávisle monitorovány. Pochybnosti panují také o tom, jak trestat ty, kteří své závazky poruší.

Finance

Chudé státy požadují  stovky miliard dolarů ročně na stavbu mořských hrází, horských přehrad, zavlažovacích systémů aj., které jim umožní vyrovnat se s následky klimatických změn. Finance mají také zajistit, aby se chudé státy při získávání bohatství vyhnuly „uhlíkové cestě“ Západu a rovnou přešly na zelené technologie.

Světová banka přišla s číslem 100 miliard ročně a shodla se na něm také EU. Není však jasné, kolik budou jednotlivé bohaté vlády přispívat. Zatím se EU zavázala k 7,2 miliardám a Japonsko k 15 miliardám do roku 2012. USA chce přispět méně než miliardou. Ohledně dlouhodobých závazků po roce 2012 však bohaté státy zatím mlčí.

Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová v Kodani ve čtvrtek pouze prohlásila, že Spojené státy jsou připraveny se podílet na balíčku 100 miliard dolarů ročně.  

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

San Marino bude v nedělním referendu rozhodovat o legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina budou v neděli hlasovat v referendu o tom, zda chtějí povolit interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Návrh dále žádá, aby úřady legalizovaly umělé přerušení těhotenství i po tomto období, pokud je ohrožen život či psychické zdraví ženy kvůli anomáliím nebo vývojovým vadám plodu, napsala dnes agentura AP. San Marino je jedním z posledních států v Evropě, které potraty zcela zakazují.

Zákaz interrupcí v San Marinu platí už od roku 1865. Tamní ženy proto cestují kvůli tomuto zákroku do Itálie, která maličký stát obklopuje ze všech stran, a kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální, píše AP.

Zastánci změny zákona proto upozorňují, že tato situace představuje finanční zátěž pro ženy, které interrupce podstupují. Kritici zákazu potratů rovněž tvrdí, že je trestem pro ženy, které byly znásilněny. "Pokud nechcete, aby se vědělo, že nemáte v úmyslu pokračovat v těhotenství, je mnohem méně pravděpodobné, že se obrátíte na policii a nahlásíte znásilnění," upozorňuje Joanna Nellesová z Rady Evropy, kde šéfuje oddělení, jež monitoruje dodržování Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Antonella Mularoniová, která je pro zachování zákazu, podle agentury AP argumentuje tím, že ženy a dívky v San Marinu mohou dostat v lékárnách bezplatně antikoncepci včetně přípravku, jenž se používá po pohlavním styku.

Úřady San Marina, kde žije na 33 000 lidí, podle AP k referendu přistoupily poté, co k němu vyzvalo zhruba 3000 obyvatel v petici. Přičemž většina z nich byly ženy. Žádné průzkumy veřejného mínění však nejsou před hlasováním k dispozici. Pokud zvítězí zastánci změny restriktivního zákona, parlament San Marina bude nucen potraty legalizovat, poznamenala AP.

Mezi další malé země v Evropě, kde jsou interrupce zakázány, patří Malta, Andorra nebo britský Gibraltar. Některé z nich změnu zákonů zvažují. Například na Maltě, kde za potrat hrozí až tři roky vězení, letos jeden z poslanců předložil návrh zákona, který by tuto směrnici změnil. Podle maltských úřadů se nicméně trest uplatňuje jen zřídka a poslední známý rozsudek vězení kvůli potratu padl v 80. letech minulého století, píše AP.

Obyvatelé britského zámořského území Gibraltaru pak letos v červnu schválili zmírnění tamního zákona zakazujícího potraty. Odsouhlasili mimo jiné, aby byly interrupce možné do 12 týdne těhotenství v případě ohrožení fyzického nebo duševního zdraví ženy, či v případě, že bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce má být také možná v případě početí při znásilnění nebo incestu.

Další zprávy