Brusel/Praha - Dohoda, která měla omezit padělatelskou praxi, dostala po dvouletém a různě utajovaném vyjednávání téměř finální podobu.Poslední verze dokumentu se zkratkou ACTA již neobsahuje opatření, proti kterým se původně vzmohla vlna odporu.
Rozruch způsobila zejména uvažovaná kontrola obsahu notebooků a mp3 přehrávačů na hranicích anebo právní odpovědnost poskytovatelů internetu za legálnost aktivit jednotlivých uživatelů.
V europoslaneckých kruzích však stále zaznívají výhrady. "Evropské komisi se nepodařilo prosadit do smlouvy ACTA svůj zásadní požadavek, a to ochranu zeměpisného označení a původu," řekl Pavel Poc, europoslanec ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů. To podle něj bude také jedna z hlavních příčin, proč dohoda Evropským parlamentem neprojde.
Tuto výhradu považuje za nejzávažnější také Zuzana Roithová z poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Navíc jí vadí, že se "dohoda nezaměřuje na skutečné komerční ve velkém rozsahu provozované padělání, které způsobuje skutečné hospodářské ztráty, ale bude dopadat i na ostatní oblasti."
Po zářijovém a v pořadí jedenáctém zasedání v Tokiu byla zveřejněna již téměř finální verze Obchodní dohody proti padělání. Jednotlivé vyjednavačské strany by se k ní měly připojit do dvou let. Za Evropskou unii v této věci rozhodne Evropský parlament. Dohoda by se podle Pavla Poce mohla na jeho půdě projednávat počátkem roku 2011.
Na vyjednáváních se podílely kromě Evropské unie také Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Maroko, Nový Zéland, Singapur, Spojené státy americké a Švýcarsko.
V minulém týdnu se společně s poslední verzí dohody ACTA objevila také zpráva, že mexický senát jednohlasně doporučil Mexiku, aby se k dohodě nepřipojovalo.
Senát své rozhodnutí zdůvodnil tím, že přístup k informacím je klíčový pro vytvoření moderní společnosti a současná dohoda ACTA přístup k informacím spíše omezuje. Senátu navíc vadilo, že se projednávání takto významného tématu nemohlo zúčastnit širší spektrum odborníků a dohoda byla po celou dobu spíše utajována.
Podobný názor sdílí také právnická platforma La Quadrature Du Net, která se zabývá právy uživatelů internetu. Ta případnou ratifikaci dohody považuje za ohrožení demokracie a vyzývá odpovědné instituce, aby ratifikaci bránily všemi možnými prostředky.
