Vídeň/Berlín - Pětašedesátiletý řídič autobusu s rychle se zpomalujícími se reflexy a odpovědností za vozidlo plné lidí? Stejně stará učitelka s nervy rozdrásanými čtyřiceti lety napomínání neukázněných dětí? Kopáč s klouby poškozenými nárazy krumpáče o kamení?

Každý nemůže být manažerem firmy, aby si zajistil dostatek finančních prostředků pro důstojné stáří, stávající penzijní systémy na druhé straně už nejsou nadále schopny udržet úroveň důchodů na dnešní úrovni. Evropa stárne a ve všech zemích se diskutuje o tom, co podniknout.

Vláda velké koalice v Německu v roce 2009 rozhodla, že se odchod do důchodu zvedne během dvou desetiletí ze současných pětašedesáti na sedmašedesát let. Britové zvažují, že tuto hranici zvednou do roku 2045 dokonce na 68 let.

Francouzský prezident Sarkozy chce do letošního léta prosadit, aby minimální počet odpracovaných let nezbytných pro pobírání plné penze činil čtyřicet let.

Rakouský prezident Fischer bude pracovat podle všeho až do sedmasedmdesáti. Pokud vyhraje v dubnových volbách | Foto: Reuters

Nezbytnosti reformovat zastaralý systém vyplácení penzí si jsou čím dál víc vědomi i Rakušané. Patří mezi ty evropské národy, které odcházejí do důchodu ze všech nejdříve, ještě před šedesátkou.

Zvednout penzijní věk nebo daně?

Thirze Moldovanové je devětapadesát a pracuje jako zdravotní sestra v pečovatelském domě ve vídeňské čtvrti Favoriten. Prodělala rakovinu a náročné noční služby již nezvládá. Slouží u výdaje léků nebo dává pacientům infuze. Ačkoliv mohla jít do důchodu již loni, přesluhuje.

"Potřebuji pracovat, jsem už takový lidský typ. A jsem ráda mezi lidmi," říká.

Její názor ale nesdílejí všichni. Poslední úpravy penzijního systému v zemi provázely v roce 2003 mohutné protesty odborů. Teprve loni se ale dokázali účastníci tripartity shodnout na opatřeních, jak lidi motivovat, aby odcházeli do důchodu později.

Práci po šedesátce nezvládají v dosavadním tempu příslušníci všech profesí. Rakušané proto sáhli po možnosti přeškolovacích kurzů, flexibilnější pracovní doby a práce na zkrácený úvazek.

Ani to však nestačí. Rakuští muži odcházejí do důchodu ve věku 58,9 let. Dožívají se ale v průměru sedmasedmdesáti let.

"Rakousko stojí na rozcestí. Buď zvolíme inteligentní cestu a uskutečníme reformu penzijního systému a zdravotnictví nebo zvýšíme daně," zdůrazňuje prezident Rakouské hospodářské komory Christoph Leitl.

"Pokud se nám podaří zvednout věk odchodu do důchodu na dvaašedesát let, ušetříme tím každým rokem pět miliard eur. To je polovina částky, kterou by bylo nyní zapotřebí do systému nalít," dodává.

Rakouští lidovci, kteří vládnou v koalici se sociálními demokraty, nedávno přišli s návrhem, aby za každý rok odpracovaný navíc, pobíral člověk o šest procent vyšší penzi, než jaká by mu náležela. Pokud by někdo pracoval do sedmdesátky, zvedl by si svůj důchod o téměř třetinu.

Pracuje necelá půlka věkové skupiny 55-64

Již v roce 2000 se Evropská unie shodla na tom, že bude nezbytné zvýšit do deseti let podíl osob z věkové skupiny 55-64 let, které nadále pracují, na padesát procent. V současnosti je to v EU v průměru 45,6 procenta. V Rakousku dokonce 41 procent.

Zlepšit tento parametr bude možné jen jedním způsobem. Udržet v pracovním procesu ty, kdo si chtějí zajistit vyšší důchod tím, že budou déle pracovat.

Problém spočívá v tom, že proti zvednutí důchodového věku je v řadě evropských zemí stále okolo šedesáti procent populace. Jedná se vesměs o zástupce profesí vykonávajících namáhavou manuální či všeobecně únavnou práci.

Proti penzijní reformě se v Německu bouřili kupříkladu policisté či vojáci z povolání. Reforma přitom má být pozvolná, každým rokem se věk odchodu do důchodu zvedne v letech 2012-2029 o měsíc.

Pro mnohé Němce šokující návrh přednesl počátkem tohoto měsíce někdejší sociálnědemokratický kancléř Helmut Schmidt. Prohlásil totiž, že do důchodu by se mělo odcházet v sedmdesáti.

Ne každý má ale tak pevné zdraví jako kancléř, který v zemi vládl v letech 1974-82. Schmidt je aktivní ještě v jedenadevadesáti a pravidelně se vyjadřuje k otázkám vnitroněmecké i zahraniční politiky.