Dlouhé čekání na konec bojů v pákistánském táboře Pirpaj

1/12 Přehled fotografií
ČEKÁNÍ NA PENÍZE - Zástupci každé rodiny čekají na příspěvek 2000 rupií (400Kč). Na uprchlíky z Bádžauru přispěli ze svých výplat státní zaměstnanci z Pešávaru. Od vlády zatím uprchlíci nedostali finanční příspěvek žádný.
PRST - Procedura podpisu je jednoduchá. Prst se namočí do inkoustu a přitlačí do vyhrazené kolonky. Je to nejjednodušší způsob. Jen 17procent obyvatel kmenových území je gramotných.
ZÁPIS
STRACH - "Když začaly nálety, moc jsem se bál. Zacpal jsem si uši a plakal. Tady v táboře se mi moc nelíbí. Nemám tu kamarády. Doma jsem hrál fotbal a kriket, tady nic," stěžuje si na "nový domov" chlapec Hamifuláh.
PÁNI KLUCI - I když se kluci před foťákem předvádějí a vypadají spokojeně, jsou to právě děti, které konfliktem v Bádžauru trpí dvounásob. Měly by chodit do školy. Ve stanových táborech ale zatím žádnou výuku zajištěnou nemají. Podle úřadů bude v dalším táboře.
NEJISTÁ BUDOUCNOST - Co čeká děti uprchlíků v Bádžauru? V lepším případě návrat domů za pár týdnů. V horším případě zdlouhavá občanská válka, velká chudoba a měsíce, možná roky života po uprchlických táborech. Bezmoc a frustrace, které takový život plodí často vyústí v kriminální aktivity nebo angažovanost v radikálních hnutích.
DĚTSKÉ HRY
TROCHA ROZPTÝLENÍ - Somía s kamarádkou pily ve stanu čaj, možná vodu. Můj příchod pro ně byl vítaným rozptýlením. Narozdíl od dospělých žen neměly s focením žádný problém.
SOMÍA - Myslím, že jí říkali Somía. Jméno si nepamatuji přesně, ale oči téhle holčičky z Bádžauru se zapomenout nedají.
PAN GUL - Do svého stanu mě pan Gul pustit nechtěl. Nepřál si, abych viděla jeho ženu a dcery. V tradičních muslimských společnostech sice nesmí ženské příslušnice rodiny vidět cizí muž, má kamera a fotoaparát ze mě ale v jeho očích asi napůl muže udělaly.
ČEKÁNÍ NA? - Rodiny v uprchlickém táboře by rády odešly. Boje však pokračují a není kam utéct.
MOMENTKA Z PIRPAJE