Praha - V pondělí v noci oznámila srbská vláda, že se tajným službám podařilo zadržet Radovana Karadžiče, někdejšího vůdce bosenských Srbů z dob války na území bývalé Jugoslávie.
Muž, který byl od roku 1996 hledán pro válečné zločiny, má být vydán Mezinárodnímu tribunálu v Haagu.
Čtěte více: Vydání Karadžiče před soud do Haagu se odkládá
Se čtenáři Aktuálně.cz rozmlouval v online rozhovoru Jiří Dienstbier, který na přelomu tisíciletí působil jako zvláštní zpravodaj Komise pro lidská práva OSN pro bývalou Jugoslávii, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko.
Mezinárodní síly v Bosně selhaly
On sám se zatím brání označovat Karadžiče za válečného zločince. "Presumpce neviny platí pro každého. Doufejme, že spravedlivý proces potvrdí, zda se Karadžič dopustil činů, z kterých je obžalován," odpověděl na jeden z dotazů.
Podle existujících svědectví však není příliš pochyb o tom, že byl jedním z hlavních architektů konfliktu v Bosně a Hercegovině, který připravil o život desetitisíce lidí a z dalších statisíců udělal vyhnance. "O jeho vině svědčí i jeho nacionalistické projevy z první poloviny devadesátých let," míní.
Jasno má i v tom, proč skončili u haagského tribunálu především Srbové. "Srbové byli a jsou dosud při vydávání svých obviněných nejvstřícnější," říká někdejší politik. "Bohužel v Chorvatsku je postoj k vyšetřování zločinů chorvatských občanů dost vlažný," dodává.
V bývalé Jugoslávii podle něj selhaly i mezinárodní síly. "Po Daytonu, půl roku po Srebrenici i prezident Clinton označil Miloševiče, Tudžmana a Izedbegoviče za mírotvorce," posteskl si. A Ratko Mladič, jeden z posledních štvanců? V jeho případě se NATO podle Dienstbiera obávalo ozbrojeného odporu.
Jiří Dienstbier už o tom, co na Balkáně zažil, napsal ceněnou knihu Daň z krve. Své současné postřehy publikuje pravidelně na svém blogu na Aktuálně.cz - čtěte zde.
Další odpovědi Jiřího Dienstbiera čtěte zde:
Odpovězeno: 24. 07. | 10:29Autor: rosťa
Otázka: Zajímal by mě váš názor na to, zda se podařilo Karadžiče dopadnout až teď proto, že předchozí vláda Koštunici o to nestála.
Druhá otázka: Způsobí si současná vláda vydáním Karadžiče do Haagu nějaké vážnější vnitropolitické problémy, nebo už situace v Srbsku dozrála na takový krok?
Dík za odpověď.
Jiří Dienstbier: Dobrý den, bude se teď hodně spekulovat. Je to jakýsi adrenalinový sport. Je možné, že Koštunicova vláda váhala s nalezením Karadžiče proto, že měla zcela negativní postoj k Haagskému tribunálu. Podstatné je, že vláda vzešlá z květnových voleb potvrdila svůj proevropský postoj zatčením Karadžiče a rozhodnutím o jeho vydání Haagskému tribunálu.
Ke druhé otázce: Viděli jsme, že proti zatčení Karadžiče protestovalo několik desítek demonstrantů, pouze představitelé srbské radikální strany jeho vydání do Haagu kritizovali. Srbská společnost už květnovými volbami potvrdila svůj proevropský postoj a naděje extrémních nacionalistů, že podpora Karadžiče posílí jejich postavení selhaly.
Odpovězeno: 24. 07. | 10:38Autor: Sedlol
Otázka: Dobrý den. Existuje vůbec nějaké rozumné kompromisní řešení, jak dosáhnout spravedlnosti v Karadžičově případu a přitom podnítit v Srbech opravdový zájem o evropskou integraci, nerozdmýchat nacionalistické tendence a nezranit národní srbské cítění?
Jiří Dienstbier: Po zkušenostech s procesem proti Miloševičovi považuji za pozitivní, že i představitelé Evropy, například švédský ministr zahraničí Carl Bildt, zdůrazňují potřebu férového a profesionálního procesu. Odpor k Haagskému tribunálu u mnoha Srbů vyvolává různý postoj k obviněným z válečných zločinů. Srbsko zatím vydalo Haagu více obviněných než všichni ostatní dohromady. Srbové odsuzuzují osvobození jednoho z velitelů Kosovské Osvobozenecké Armády Haradinaje a velitele muslimských sil v Srebrenici Nasera Oriče, jehož jednotky terorizovaly srbské vesnice v okolí města. Vadí jim, že nebyl vedle Miloševiče obviněn také chorvatský prezident Tudžman a teprve po jeho smrti prokurátorka mezinárodního soudu oznámila, že by ho obvinila kdyby nezemřel. Nicméně zatčení Karadžiče většina srbské společnosti vnímá pozitivně.
Odpovězeno: 24. 07. | 10:42Autor: R.
Otázka: Dobry den. Situace na Balkane resp. jeji historie je mozna pro bezneho obcana trosku neprehledna (tedy i pro mne). Kolik valecnych zlocincu napr. jeste prcha pred spravedlnosti? A proc neni vule je stihat? Nebo jsou opravdu tak mazani, ze se to pres veskere usili nedari? Jaky je postoj mistnich?
Jiří Dienstbier: Zatčení Karadžiče může přispět k překonávání jednostranných přístupů, dvojích standartů při hodnocení Jugoslávské krize devadesátých let. Smíření vyžaduje, aby zločiny fanatiků všech stran byly posuzovány podle stejných kritérií. Neexistují horší a lepší národy a zločince plodily všechny. Podstatné je, že většina společnosti v Srbsku, Bosně a Hercegovině už chápe, že viníci nejsou jenom ti druzí, ale že je třeba odsoudit i chování příslušníků vlastního národa, kteří vyvolávali etnické nenávisti a podíleli se na týrání těch druhých.
Odpovězeno: 24. 07. | 10:43Autor: A.H.
Otázka: Dobrý den, nedávno jste uvedl, že Srbsko spolupracuje se soudem V Haagu dobře, že vydalo více válečných zločinců, jak všichni ostatní dohromady. Nedomníváte se, že nepotrestání chorvatských, muslimských či kosovských válečných zločinců může způsobit nedůvěru lidí v tento tribunál?
Jiří Dienstbier: Na to jsem už odpověděl.
Odpovězeno: 24. 07. | 10:46Autor: Marek
Otázka: V souvislosti s nynějším zatčením Karadžiče a vaší dřívější působnosti v Kosovu, bych se rád zeptal na váš názor na vyšetření a případné předvedení členů UCK před Haagský tribunál. Mnoho z nich je dnes součástí vládních struktur Kosova. Děkuji. Ze Sofie zdraví.
Jiří Dienstbier: Vždycky jsem byl přesvědčen, že kosovsko-albánští zločinci do Haagu patří. Stejně jako zločinci jiných národních skupin. Uznání nezávislosti Kosova tomu ovšem bude bránit. Je naivní představa, že zločinci a teroristé se ve vládních funkcích změní v demokraty.
Odpovězeno: 24. 07. | 10:49Autor: Zvědavý občan
Otázka: Ptám se Vás jako novináře: je správné když Česká televize v textových zprávach na programu ČT24 píše, že " byl dopaden válečný zločinec..."? Podle toho, co vím, Karadžič odsouzen nikdy nebyl. PLATÍ I PRO NĚJ PRESUMPCE NEVINY, nebo ne?
Jiří Dienstbier: Presumpce neviny platí pro každého. Doufejme, že spravedlivý proces potvrdí zda se Karadžič dopustil činů, z kterých je obžalován. V jeho případě je však dostatek argumentů a svědectví pro to, že patřil k hlavním architektům konfliktu v Bosně a Hercegovině, jehož důsledkem bylo vyhnání statisíců lidí z domovů a desetitisíce mrtvých. O jeho vině svědčí i jeho nacionalistické projevy z první poloviny devadesátých let.
Odpovězeno: 24. 07. | 10:54Autor: lilie
Otázka: Dobry den,
vetsina znamych z Bosny tvrdi, ze se se zatcenim Karadzice a Mladice nespechalo, protoze by se na verejnosti objevilo prilis informaci ohledne (mirne receno) chyb, ktere udelali velitele mezinarodnich sil (zvlast v Bosne). Co si o tom myslite Vy?
Jiří Dienstbier: O tom, že mezinárodní síly v Bosně selhaly není pochyb. Po Daytonu, půl roku po Srebrenici i prezident Clinton označil Miloševiče, Tudžmana a Izedbegoviče za mírotvorce, Karadžič se mohl ještě rok volně pohybovat a ani po jeho úkrytu v ilegalitě mezinárodní síly neriskovaly v jeho případě, a v případě Ratka Mladiče, že by se jejich vojáci mohli střetnout s ozbrojeným odporem. Dnes to uznal i Richard Holbrooke, když řekl, že "je jasné, že NATO ve snaze o jeho dopadení selhalo a zasáhnout museli Srbové".
Odpovězeno: 24. 07. | 10:57Autor: Luboš
Otázka: Viděl jsem v televizi ty hrůzy z bývalé Jugoslávie. Jaký máte názor na hrůzy v Iráku a na Guantanámo? Děkuji.
Jiří Dienstbier: Dnes odsuzuje válku Bushovy administrativy v Iráku, mučení vězňů na Guantanámu a výslechové praktiky většina Američanů.
Odpovězeno: 24. 07. | 11:01Autor: Pepa
Otázka: Je pravdou, že Rusko po propuštění bosenského válečného zločince Oriće na svobodu požádalo o okamžité ukončení činnosti tribunálu v Haagu, neboť „celou sérií neobjektivních rozsudků dokázal, že se jedná o politickou a ne soudní instituci"?
Jiří Dienstbier: O nestejném přístupu k obviněným z válečných zločinů jsem už psal. Politický nátlak tu bezpochyby byl. Kromě toho Srbové byli a jsou dosud při vydávání svých obviněných nejvstřícnější. Potvrzuje to, že Srbsko je mnohem dále při uplatňování evropských principů a mezinárodního práva než někteří jiní aktéři balkánských konfliktů.
Odpovězeno: 24. 07. | 11:05Autor: Pepa
Otázka: Víte něco o tom, kolik bylo odsouzeno Chorvatů na masakry ve Vukovaru a okolí, které se tam uskutečňovaly od jara 1991, a kolik bylo odsouzeno Srbů za následné masakry po obsazení Vukovaru srbskými jednotkami?
Jiří Dienstbier: Počty z hlavy nemám. Bohužel v Chorvatsku je postoj k vyšetřování zločinů chorvatských občanů dost vlažný. Dobré je, že v Haagu je generál Gotovina, odpovědný za podíl na největší etnické čistce po druhé světové válce, kdy bylo v roce 1995 vyhnáno z pohraničních oblastí Chorvatska a ze severozápadní Bosny na čtvrt milionu Srbů a mnozí byli zmasakrováni.
Odpovězeno: 24. 07. | 11:10Autor: Pepa
Otázka: Je pravdou, že v Sarajevu, které bylo odstřelováno bosensko-srbskými jednotkami, bylo předtím povražděno 6500 Srbů?
Jiří Dienstbier: Vražděni byli příslušníci všech bosensko-srbských národů. Byli však mezi nimi nejen zločinci, ale také mnozí stateční lidé, kteří bránili své sousedy jiné národnosti před zběsilostí fanatiků vlastního národa, i když při tom často zaplatili životem. Myslím, že v těchto příbězích, které shromažďovala Světlana Broz je naděje na postupné usmíření.
Odpovězeno: 24. 07. | 11:15Autor: RP
Otázka: Možná se mylím, ale podle mého názoru soud v Haagu posuzuje činy Srbů daleko "zásadověji" než Chorvatů a muslimů. Nejde tady spíš o podivnou válku s Ruskem, resp. s jeho spojenci. Zdá se mi že evr. politici se z Mnichova 1938 nepoučili.
Jiří Dienstbier: O problematickém jednání Haagského tribunálu a zejména chování prokurátorů, kteří mu předkládají obžaloby jsem už psal. Carla del Ponte dnes ve své knize uvádí, že mezinárodní správa Kosova jí v roce 2000 neumožnila vyšetřovat podezření, že Kosovská Osvobozenecká Armáda unášela mladé Srby, vraždila je a prodávala jejich orgány na transplantaci. Je škoda, že na to jako prokurátorka přistoupila a vzpomněla si na to až jako švýcarská velvyslankyně v Argentině.
Odpovězeno: 24. 07. | 11:20Autor: lily
Otázka: o co jde?
Jiří Dienstbier: Jde o postupné začleňování následnických států bývalé Jugoslávie do evropské integrace. Nová srbská vláda potvrzuje vydáním Karadžiče, že zájem vstoupit do Evropské unie bere vážně. Ministr zahraničí Vuk Jeremič to tento týden na společné tiskové konferenci v Bruselu s komisařem EU pro rozšíření formuloval jasně: "Chceme se stát členským státem EU, páteří míru a regionální stability.".
Odpovězeno: 24. 07. | 11:24Autor: Petr
Otázka: Domníváte se, že je haagský soud skutečně nezávislý a že nepracuje na základě politických zadání některých mocných tohoto světa? Je možné, že válečné zločiny páchali pouze Srbové? Co Tudžman, Izetbegovič a jejich "spolupracovníci", buď vůbec nebyli souzeni, či někteří menší byli osvobozeni.
Jiří Dienstbier: Jsem rád, že se mění atmosféra, ve které byli za hlavní viníky balkánské tragédie označováni Srbové. Po podepsání asociační a stabilizační dohody s EU je na čase jí začít předběžně uplatňovat a po její ratifikaci členskými státy EU zahájit jednání o přistoupení k unii. O kalendáři těchto kroků budou rozhodovat unijní ministři zahraničí, případně velvyslanci členských států v nejbližších dnech a týdnech.
