Carla Del Ponteová dnes v Bruselu jendá s představiteli Evropské unie. S jakým poselství přijíždí, předem nijak netajila:
"Budu se snažit podtrhnout důležitost, kterou pro EU má dopadení Mladiče a Karadžiče," prohlásila hlavní žalobkyně Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Ponteová pouhých pár měsíců před svým odchodem z funkce.
Nebezpečná lítost
Pokud nebudou dva nejhledanější předáci bosenských Srbů z dob občanské války Radovan Karadžić a generál Ratko Mladić dopadeni do roku 2010, kdy ICTY ukončí svou existenci, zůstanou nepotrestáni.
Totéž se podle jejích slov může stát v případě, že se některé členské státy EU rozhodnou pokračovat v jednáních o vstupu Srbska do Unie stůj co stůj.
Pro pokračování v přístupových rozhovorech se jasně vyslovuje Rakousko, Itálie a Španělsko, proti naopak zůstává Francie, Německo, Británie a Nizozemí.
"Současná situace je velmi citlivá, protože některé evropské státy si začínají myslet: chudáci Srbové," prohlásila Ponteová s odkazem na pravděpodobně neodvratné rozšíření autonomie Kosova, které Bělehrad nadále považuje za nedělitelnou součást Srbska, jakož i nedávné osamostatnění se Černé Hory, které rovněž dříve tvořilo se Srbskem jeden státní celek.
"Je to pro mě špatná zpráva, protože já znám Bělehrad a tamní úřady," prohlásila. "Pokud jednání budou obnovena bez spolupráce námi, můžeme se s dopadením Mladiče a Karadžiče rozloučit."Oba unikají spravedlnosti již déle než deset let.
Členství v NATO či EU nepomůže
V prosinci loňského roku prohlásil nejvyšší představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, že jednání o členství Srbska v EU by mohla být obnovena už po lednových volbách.
Solana tehdy podpořil také snahu Severoatlantické aliance (NATO) integrovat do svých řad Srbsko, Bosnu a Černou Horu, což se Del Ponteové nelíbí. Nepochybuje totiž o tom, že srbské zpravodajské služby vědí o tom, kde se Mladič ukrývá.
"Pokud by premiér Koštunica dal rozkaz zadržet ho, byl by ještě tentýž večer v Haagu," nechala se slyšet švýcarská žalobkyně, která doufá, že vláda vedená Borisem Tadičem bude s Haagem přece jen spolupracovat lépe.
Carla Del Ponteová je třetím, dosud nejdéle sloužícím hlavním žalobcem ICTY. Ve své funkci je už od roku 1999. Za hlavní proces její kariéry bude bezesporu označen soud nad bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem, obviněným z válečných zločinů. Stane se tak přesto, že Milošević zemřel ve své cele na selhání srdce dříve, než soud dospěl k rozsudku.
