Tokio - Řecku by se měly poskytnout další dva roky na to, aby prosadilo strukturální reformy, a mohlo tak začít snižovat své zadlužení. Kabinet premiéra Antonise Samarase i vlády dalších těžce zadlužených evropských zemí by však měly mít na paměti, že politika tvrdých rozpočtových škrtů příliš brzdí hospodářský růst.
Na zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) to ve čtvrtek prohlásila jeho ředitelka, někdejší francouzská ministryně financí Christine Lagardeová.
"Domníváme se, že nemá smysl trvat na nominálních cílech," citoval Lagardeovou deník Financial Times Deutschland.
"Je někdy lepší vzít si více času, pokud chce více zemí snížit své deficity. Doporučili jsme to Španělsku a Portugalsku a také Řecku, které potřebuje další dva roky, aby splnilo cíle svého konsolidačního programu."
Dá se proto očekávat, že termín, k němuž měla vláda v Aténách srazit deficit státního rozpočtu pod tři procenta HDP, bude o čtyřiadvacet měsíců posunut - na léto roku 2016.
V úterý přitom šéf ministrů financí eurozóny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, dal Řecku desetidenní ultimátum, aby přijalo nová úsporná opatření, na základě kterých ušetří ve státním rozpočtu na příští dva roky dalších 11,5 miliardy eur.
Netrpělivě se také očekává konečný verdikt kontrolorů z tzv. trojky, sestávající ze zástupců EU, MMF a Evropské centrální banky (ECB), kteří mají zanedlouho oznámit, zda Řecko postoupilo v reformách tak daleko, aby mohlo dostat další tranši z dohodnutých úvěrů ve výši 31,5 miliardy eur.
Špatná zpráva už přišla z řeckého ministerstva práce a sociálních věcí: nezaměstnanost v zemi podle něj překročila 25 procent populace v produktivním věku. Je to dáno rozsáhlým propouštěním ve státních i soukromých firmách.
Urychlete bankovní unii
Zatímco ve svých dřívějších analýzách fond uváděl, že multiplikační faktor úsporných opatření je přibližně 0,5 - tedy že pokud budou výdaje státního rozpočtu sníženy o jedno procento HDP, klesne hospodářský růst o půl procenta -, teď jej hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard opravil s tím, že ve skutečnosti leží někde mezi hodnotami 0,9 a 1,7.
Znamená to, že úspory ve výši jednoho procenta HDP mohou růst srazit až o tři procenta.
Velké starosti navíc MMF dělá obrovský únik kapitálu do zahraničí, který postihuje právě nejvíce zadlužené země.
Ze Španělska převedli investoři v uplynulých dvanácti měsících 296 miliard eur, z Itálie 235 miliard. Tamním podnikům tak chybějí peníze a musejí si draze půjčovat u bank.
I těm ale začíná chybět likvidita a poskytovat úvěry se zdráhají, protože kvůli spekulacím při obchodování se státními dluhopisy a tlakům, které na finančních trzích způsobují málo transparentní investiční banky a hedgeové fondy, se potýkají s nedostatkem peněz.
MMF proto naléhá na Brusel, aby co nejrychleji zavedl plánovanou bankovní unii se společným ručením vkladů a sjednotil fiskální politiku eurozóny.
To předpokládá jednotná pravidla pro sestavování státních rozpočtů a postupnou harmonizaci daňových systémů. Tomu se ale brání řada zemí včetně Česka, které má obavy, že by EU mohla kontrolovat jeho rozpočet, včetně nakládání s evropskými penězi.
Fond přišel v Tokiu i s další pochmurnou prognózou hospodářského růstu v Evropě, podle které budou všechny silně zadlužené země s výjimkou Irska letos v recesi. Z té se pomalu začnou dostávat až příští rok.
Fleška s neplatiči daní od Lagardeové
V Řecku způsobil nyní velký poprask USB nosič (fleška), kterou v roce 2010 předala tehdejšímu ministru financí za Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) Jorgosi Papakonstantinovi právě Lagardeová.
Byla na ní jména téměř dvou tisíc Řeků, kteří si na tajných bankovních kontech v zahraničí, zejména ve Švýcarsku, uložili nezdaněné peníze. Mezi jinými v případu figuroval i nynější šéf socialistů Evangelos Venizelos, který se loni v létě sám stal ministrem financí ve vládě socialistického premiéra Jorgose Papandrea.
Fleška, na níž měly být také jména dalších vysoce postavených politiků včetně poslanců a ministrů, se dostala do rukou šéfa řeckých daňových kontrolorů, pak se ale ztratila a objevila se zničehonic teprve nyní.
Podivné je i to, že vláda premiéra Samarase navzdory deklarovanému boji s korupcí a nepotismem nevykazuje v boji s neplatiči daní takřka žádné úspěchy.
Odhaduje se, že vysokopříjmové osoby a firmy zatají každoročně na daních nejméně třicet miliard eur. To je polovina toho, co se v Řecku na daních každým rokem vybere.
