Berlín - Řecký premiér Antonis Samaras je na cestě, která může rozhodnout o setrvání Řecka v eurozóně.
V Berlíně jednal v pátek s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, v sobotu ho v pařížském Elysejském paláci očekává francouzský prezident Francois Hollande.
Samaras chce, aby jeho země dostala více času na provádění reforem a snižování dluhu. To se ale v Berlíně ani Paříži moc nelíbí. Stanovisko je zatím takové, že Řecko musí dohodnuté závazky splnit a ne hledat nové úlevy.
Slova politiků na páteční tiskové konferenci víceméně potvrdila rozdílné názory.
"Řecko by mělo zůstat součástí eurozóny, ale musí splnit své závazky," řekla po rozhovorech Merkelová. Samaras zopakoval, že země potřebuje "čas k nadechnutí."
Do Berlína přiletěl v době, kdy je mezi oběma státy patrné napětí. Řecký premiér tento týden vyzval v rozhovoru pro deník Le Monde německé politiky, aby přestali nahlas spekulovat o odchodu Řecka z eurozóny, protože tím ničemu nepomáhají.
Zároveň se mnoho Řeků domnívá, že postoj Německa je jednou z příčin drastického snížení životní úrovně v zemi. Němci si naopak myslí, že na Řecko jen doplácejí.
Podle nového průzkumu si 68 procent Němců myslí, že Řecko samo nedělá dost pro překonání svých problémů a 69 procent obyvatel Německa je proti další finanční pomoci Řecku.
Výsledkem je například to, že do Řecka přijelo loni i letos méně německých turistů, než je obvyklé.
Podle deníku Financial Times Deutschland ale Němci přešli od slov k činům a na ministerstvu financí vznikla pracovní skupina, která se zabývá studiem důsledků řeckého vystoupení z eurozóny.
Skupina se prý nazývá neoficiálně "Grexit".
"Pro euro by to nebyl problém," řekl agentuře Reuters Volker Kauter, šéf poslaneckého klubu křesťanských demokratů v německém Bundestagu.
Řecký premiér ale naopak všechny přesvědčuje, že řecký odchod nastartuje dominový efekt a brzy opustí eurozónu i další. Portugalsko, Španělsko, Irsko, Itálie…
Řecko zatím dostalo dva balíky finanční pomoci z Evropské unie a od Mezinárodního měnového fondu. První ve výši 110 miliard eur, druhý 130 miliard eur.
Vláda ale musela sáhnout k drastickým škrtům, včetně propouštění a omezení výdajů na školství nebo zdravotnictví.
