Londýn - Od třiačtyřicetiletého konzervativního premiéra Davida Camerona očekává britská veřejnost totéž, co očekávala v roce 1997 od stejně mladistvě vyhlížejícího labouristy Tonyho Blaira. Totiž nový začátek.
S Blairem byl Cameron srovnáván ostatně již v prosinci 2005, kdy se chopil vůdcovství Konzervativní strany. Dokonce tak vehementně, že satirický čtrnáctideník Private Eye přinesl na své obálce momentky obou lídrů s titulkem: "První úspěšná transplantace obličeje v dějinách."
To, že toryové se musí modernizovat se tomuto synovi burzovního makléře a absolventu elitní Eton College stalo zřejmým právě ve chvíli, kdy Blair vyhrál volby a on sám neuspěl v boji o poslanecký mandát v západoanglickém Staffordu.
Své plány mohl ale začít realizovat až za další čtyři roky, kdy ho do Dolní sněmovny zvolili v okrsku Witney u Oxfordu, ve kterém před lety vystudoval politologii a ekonomii.
K někdejšímu vůdci Labour Party se dnes šéf konzervativců vzhledem k jeho neslavnému odchodu z vrcholné politiky raději moc nehlásí.
"Na začátku svého mandátu dal Blair lidem naději," řekl o bývalém premiérovi v listopadu 2006. "Tuto naději pak ale zradil."
Pol Pot a Al Gore
Konzervativce začal Cameron před pěti lety měnit k obrazu svému s takovou vervou, že ho jejich bývalý předseda Norman Tebbit přirovnal k vůdci kambodžských Rudých Khmerů Pol Potovi. A to proto, že chce v toryích "zničit i poslední záblesk thatcherismu a pak z nich udělat Novou moderní soucitnou zelenou globálně uvědomělou stranu".
Cameron se totiž inspiroval příkladem soucitného konzervativce George W. Bushe, rád nosí rozhalenku a staví se tu a tam do role "muže z lidu".
Globálně uvědomělého bývalého viceprezidenta za demokraty Al Gora připomíná kladením důrazu na nezbytnost ochrany životního prostředí a snižování emisí.
Hojně kritizován je za to, že se příliš okázale věnuje joggingu a jízdě na kole, sledovaném limuzínou, která ho na trénink vozí. Na kole trávil ostatně tolik času, až mu jedno z nich v roce 2008 ukradli.
Jeho odpůrci v lůně Konzervativní strany mu vytýkají, že na kandidátní listiny pro volby do Dolní sněmovny nechal umístit nápadně vysoký počet žen a příslušníků národnostních menšin.
Krev královská
Jinak je ovšem typickým příslušníkem britských elit. Nejenom proto, že je vzdáleným příbuzným královny Alžběty II. a přímým potomkem krále Viléma IV, který vládl v letech 1830-37.
Na trůn však určitě nárok nemá, neboť jeho prapraprababička Dorothea Jordanová byla pouze královou milenkou.
| Blog Benjamina Kurase: Blair s modrou kravatou premiérem |
Rád se nechává fotit se svou ženou Samanthou, dcerou baroneta, a loni v únoru vzbudil po celé zemi soucit, když oznamoval smrt svého prvorozeného syna Ivana Reginalda Iana, který se narodil z mozkovou obrnou.
Má ještě další dvě děti a Samantha je teď znovu těhotná.
Konzervativní křídlo strany se po nástupu do funkce snažil uklidnit ujištěním, že nikdy nedopustí, aby Británie přijala euro. V letošní předvolební kampani mu zato euroskeptická Strana nezávislosti Spojeného království nezapomněla otlouci o hlavu, že odmítl vyhlásit referendum o Lisabonské smlouvě.
Ve funkci premiéra ho čeká přetěžký úkol. Musí během čtyř let snížit deficit veřejných financí ze současných více než jedenácti na tři procenta. Znamená to najít každoročně úspory ve výši několika desítek miliard liber.
A ty zatím konzervativci nebyli schopni přesně definovat.
Cameronovo vítězství veřejnost i finanční trhy přesto přijaly s velkou úlevou. Jak upozornil britský tisk, byl totiž "jediným koněm ve stáji."
Koalice labouristů, liberálních demokratů a tří malých regionálních stran, která byla druhou ze dvou možných alternativ, by totiž skončila s vládnutím ještě dříve, než by s ním vůbec začala.
