V posledních dvou týdnech měl dalajlama několik veřejných vystoupení. Na setkání se svými následovníky minulý týden přijel na golfovém vozíku a při chůzi ho museli podpírat mladí mniši. Týden předtím se objevil na veřejnosti nastydlý.
"Nikdy jsem ho neviděla tak slabého," uvedla pro list Wall Street Journal mniška Dolma Jangchup. "Na tomto světě je to náš jediný guru, bolí mě vidět, jak trpí."
O zdraví vůdce Tibetu a nejvyššího představitele tibetského buddhismu se mluvilo letos v červnu, když dalajlama odletěl do Spojených států na výměnu kolene. "Nedávno jsem prodělal operaci kolene, která mi způsobila nějaké problémy. Nicméně, uzdravuju se a nemám žádné problémy," řekl ve videozprávě ke svým červencovým narozeninám. "Je mi téměř 90 a až na malé nepříjemnosti s nohami se necítím nezdravě," dodal.
Zdravotní stav 89letého držitele Nobelovy ceny míru z roku 1989 je předmětem debat především proto, že není jasné, kdo ho v čele tibetského lidu nahradí. Dalajlama, jako nejvyšší představitel tibetského buddhismu, se převtěluje, má se proto za to, že současný čtrnáctý dalajlama je ten stejný, který se narodil v roce 1391. Působil ve čtrnácti různých tělech, v současném dosud nejdéle.
Nová reinkarnace, stejně jako v minulosti, by měla po jeho smrti přejít na dítě, k jehož nalezení dá pokyny sám dalajlama. Zatím však není jisté, jestli k tomu vůbec dojde.
Dalajlama se zařekl, že až mu bude 90 let, tedy už příští rok, rozhodne se spolu se seniorními mnichy, co bude s jeho pozicí dál. Jednou z možností je, že jeho reinkarnace bude tou finální. Vybrané by mohlo být dítě nebo dokonce i dospělý nástupce ještě předtím, než současný dalajlama zemře.
"To je nové teritorium. Tohle se nikdy s dalajlamy nestalo," vysvětluje odborník na moderní tibetskou historii Robert Barnett.
Kdyby tibetská vláda k tomuto kroku přistoupila, získala by víc kontroly nad nástupnictvím. To je ohrožené Čínou, která od padesátých let minulého století okupuje Tibet. Ve stejné době se moci chopil současný dalajlama, občanským jménem Tändzin Gjamccho. Kvůli zhoršující se situaci a posilování moci Pekingu prchl o devět let později do Indie. Tam sídlí exilová tibetská vláda dosud.
Možný poslední dalajlama
Následnictví v Tibetu se okupační vláda pokusila narušit už v roce 1995, kdy dalajlama v teprve šestiletém chlapci identifikoval reinkarnaci pančenlámy, druhého nejvýše postaveného Tibeťana. Peking dítě spolu s jeho rodinou ale uvěznil. Od té doby o něm nikdo neslyšel.
Místo toho čínská komunistická strana dosadila vlastního pančenlámu. Po smrti dalajlamy by proto mohli být dva nástupci - jeden zvolený dalajlamou a jeden Pekingem. "Tohle je model, který uplatní i tentokrát," domnívá se Barnett.
"Z čínského pohledu nezáleží na tom, jestli si dalajlama vybere svého zástupce, nebo ne. Číňané se budou řídit tím, že chtějí mít vlastního dalajlamu," souhlasí s ním B. R. Deepak, profesor čínských studií v Novém Dillí.
Čínská vláda považuje dalajlamu za nebezpečného separatistu, on sám ale o nezávislost Tibetu neusiluje, připomíná Radio Free Asia. Chce se vydat střední nekonfliktní cestou - uzná, že Tibet je součástí Číny, požaduje ale náboženské, kulturní a jazykové svobody pro Tibeťany. Je však nepravděpodobné, že by s tím Peking souhlasil, jak dokazuje například snaha Pekingu používat i v anglických textech čínský název pro Tibet, místo tradičního tibetského názvu pro své území.
Ještě dvacet let s dalajlamou
Sám dalajlama si zdravotní potíže nepřipouští a prohlašuje, že bude žít minimálně do 113 let. "Čím déle bude žít, tím lepší to pro nás bude," uvedla jeho 55letá následovnice Karmu, která se minulý měsíc účastnila ceremonie za dlouhý život dalajlamy.
"Podmínky mohou být nepříznivé, ale můžete je obrátit ve svůj prospěch," řekl minulý týden při sezení s příznivci dalajlama.
Video: Bez Číny Rusko okamžitě prohraje. Je cesta, jak tomu pomoci, říká sinoložka Lomová (29. 7. 2024)
