Byl to v úterý skutečně pokus o puč?
Juan Guaidó, opoziční vůdce a samozvaný prozatímní prezident, kterého uznává přes 50 zemí včetně USA a České republiky, v úterý ráno vyzval lid, aby vyšel do ulic. Ohlásil, že odstartoval poslední fázi Operace Svoboda, která měla vést ke svržení režimu Nicoláse Madura. Tvrdil, že má podporu armády, a na Twitteru zveřejnil video, na kterém je obklopen skupinou vojáků.
"Nešlo o puč v klasickém slova smyslu. K tomu potřebujete armádu nebo alespoň její část, která koordinovaně svrhne prezidenta," vysvětluje Karel Kouba, politolog a odborník na Latinskou Ameriku z Univerzity Hradec Králové. "Juan Guaidó vydal prohlášení na Twitteru ještě před zahájením akce. Přitom vojenské převraty v Latinské Americe probíhají tak, že armáda svrhne prezidenta a až potom vydá prohlášení o dalším postupu. Guaidó to udělal naopak. Nejprve promluvil k obyvatelům Venezuely, aby začali něco podnikat."
Na čí straně stojí venezuelská armáda?
To je klíčová otázka, na kterou ale zatím neexistuje jasná odpověď. Neví se, kolik vojáků podpořilo Guaidóa v úterní akci. Ze země v minulosti utekly čtyři tisíce vojáků, ale armádní špičky se zdají být stále loajální Madurovi. Juan Guaidó nebyl schopný vojáky přesvědčit a získat je na svou stranu.
"Venezuelská armáda má přes 2000 generálů, což je neskutečné množství, a ti tvoří loajální kliku, která podporuje Madura," doplňuje Kouba.
Co mají vojáci z toho, že jsou loajální Nicolási Madurovi?
Peníze. Maduro dosadil armádní špičky do vlády, vojáci stojí i v čele státních podniků. Generálové se zapletli dokonce do obchodu s drogami. USA podezírají z prodeje drog třeba ministra vnitra Néstora Reverola. Pokud by Maduro padl, mohli by někteří vojáci přijít o lukrativní funkce nebo skončit ve vězení.
"Madura ale důstojníci následují také proto, že mu věří a jsou věrní ideologii a myšlence bolívarovské revoluce," upozorňuje Kouba. "Souvisí to s tím, jak se vyvíjela armáda ve Venezuele, ale také s přítomností stovek kubánských poradců, kteří na venezuelskou armádu zřejmě dohlížejí," dodává.
Probíhají tajná jednání mezi opozicí a Madurovým režimem?
Podle Washingtonu ano a už několik měsíců. Americký bezpečnostní poradce John Bolton prohlásil, že jednání s opozicí se zúčastnili venezuelský ministr obrany, šéf nejvyššího soudu a velitel prezidentské gardy. Všem třem měl Guaidó po případném přechodu k demokracii slíbit, že nebudou souzeni.
Venezuelský velvyslanec u OSN Samuel Moncada to ale označil za propagandu. Vláda popírá, že by k takovým jednáním někdy došlo.
Co může Juan Guaidó ještě udělat, aby se mu podařilo Madura svrhnout?
Guaidó pokračuje ve svolávání demonstrací a to je zhruba tak všechno, co může dělat. "Vlny demonstrací byly v posledních letech obrovské, ale nic moc zatím nedokázaly změnit," upozorňuje Kouba.
Podle něj Guaidó už propásl ten pravý okamžik. Šanci provést změnu měl v lednu, když se prohlásil prozatímním prezidentem. "To, co dělá teď, je už trochu křečovité. Režim je připravený na všechno," říká politolog.
Guaidó také vyzval ke stávce státních úředníků, která by podle britské stanice BBC mohla Madurovu režimu zasadit důležitou ránu. Kouba tak optimistický není: "Samotné protesty a stávky málokdy přispějí ke konci režimu, který je odhodlaný udržet se do posledního boje."
Má Guaidó dostatečnou zahraniční podporu?
Je pravda, že Venezuela má velmi málo spojenců v Latinské Americe. Jde jen o Kubu, Bolívii a Nikaraguu. Madura podporuje také Rusko a Čína. Naopak Guaidóa podporují ostatní latinskoamerické země, USA a většina Evropy. Ale mezinárodní tlak nestačí.
"Ukazuje se, že důležité jsou domácí faktory a prostředky, které režim má, aby se udržel u moci. A on jich má obrovské množství, včetně násilí a represí," doplňuje Kouba.
Vpadne do Venezuely americká armáda?
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu prohlásil, že USA jsou připraveny vojensky zasáhnout. Podobnou možnost naznačila také Brazílie. Rusko, které stejně jako Čína v současné krizi stojí na straně venezuelského prezidenta Madura, varovalo, že tento krok by měl pro USA vážné následky.
"Historie amerických intervencí na kontinentu je nešťastná. Nikdy nevedla k demokratizaci," připomíná Kouba.
Proč je tak těžké svrhnout režim, který dovedl zemi k úplnému krachu?
Odpověď je podle Kouby jednoduchá: ropa. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a i přes americké sankce s nimi obchoduje například s africkými zeměmi. Zisky z prodeje živí režim. "Říká se tomu ropné prokletí," vysvětluje Karel Kouba. "Diktátor v zemi bohaté na nerostné suroviny se snaží udržet u moci co nejdéle. Čím bohatší země je, tím víc má co ztratit a tím násilnější je pak jeho odstranění."
