Vědci uvedli, že kvůli rychlé urbanizaci v posledních desetiletích nyní Čína pro potřeby lidí spotřebovává mnohem více vody. S propadáním půdy se tato nejlidnatější země světa potýká už dlouho. Šanghaj i Tchien-ťin vykazovaly známky poklesu už ve 20. letech 20. století. Šanghaj se za poslední století propadla o více než tři metry.

Aby tým výzkumníků z několika čínských univerzit pochopil rozsah tohoto problému, prozkoumal 82 měst, včetně všech s více než dvěma miliony obyvatel. K měření vertikálních pohybů půdy po celé zemi použili data ze satelitů Sentinel-1.

Při pohledu na období od roku 2015 do roku 2022 se týmu podařilo zjistit, že 45 procent městských oblastí klesá o více než tři milimetry ročně. Přibližně 16 procent klesá rychleji než o deset milimetrů ročně, což vědci označují za rychlé tempo. V těchto rychle se propadajících oblastech žije 67 milionů lidí.

Rozsah poklesu je ovlivněn řadou faktorů, včetně geologie a hmotnosti budov. Hlavním prvkem je však podle autorů úbytek podzemní vody. To v podstatě znamená odběr vody pod městy nebo v jejich blízkosti pro potřeby místních obyvatel. Stejný problém už byl zaznamenán v několika velkých městských oblastech po celém světě, včetně amerického Houstonu, hlavního města Mexika či indické metropole Dillí.