Čína reformuje své písmo, Číňanům se to nelíbí

Roman Gazdík
19. 10. 2009 12:12
Reforma se týká 44 znaků, jenže právě těch nejběžnějších

Peking - Peking připravuje po téměř šedesáti letech reformu čínského písma, ta se ale nesetkává u běžných Číňanů s pochopením. Společné písmo je vnímáno jako sjednotitel národa s mnoha etniky i jazykovými skupinami, kde bývají filmy doprovázeny titulky, aby jim všichni obyvatelé rozuměli.

Velká reforma písma proběhla v Číně roce 1950, kdy vůdce Mao Ce-tung nařídil změnu okolo 2000 ideogramů. Ta současná je podle agentury AFP mnohem omezenější a týká se pouhých 44 znaků z těch 3500 nejvíce používaných.

Cílem je zjednodušit jejich psaní a jde pouze o malé úpravy. Například při psaní ideogramu pro "čaj" má být vypuštěn malý tah u základny znaku. Podobně u ideogramu "nový" zmizí malý tah směrem nahoru.

Podle průzkumů v čínských médiích je však více než osmdesát procent dotázaných proti.

Čína slaví 60 let komunismu. Podívejte se:

"Čínské symboly tvoří cennou část našeho kulturního dědictví, které nám zanechali naši předkové před tisíci lety," citovala agentura internetového uživatele diskutujícího na serveru sina.com. "Měli bychom je respektovat a chránit, a nikoli je bezmyšlenkovitě měnit."

Reforma je nepopulární zejména u starších generací, které jsou zvyklé psát tímto způsobem celý život a považují znaky za součást své identity v rychle se měnící čínské společnosti, kde nyní žije 1,3 miliardy lidí. S nevolí je přijímáno také to, že jde o změny v nejvíce používaných ideogramech.

Čínský Výbor pro jazykové úpravy konzultoval reformu s odborníky žijícími v Číně i v zahraničí osm let. Po vlně protestů však ministerstvo školství vyčkává a vydalo prohlášení, podle kterého zatím nic rozhodnuto nebylo a diskuse pokračují.

Když přitom přišel Peking se zmíněnou mnohem větší reformou před téměř šedesáti lety, žádnou opozici obyvatelstva nepřipustil. Odpůrce reforem filolog Čchen Meng-ťia byl označen za stoupence pravice a poslán na převýchovu na venkov.

Poté, co byl na počátku Kulturní revoluce v roce 1966 tento i v zahraničí slavný vědec podroben veřejné kritice a označen za "kapitalistického intelektuála", spáchal sebevraždu.

 

Právě se děje

Další zprávy