Peking tak vyvolal diplomatickou roztržku, a to necelý týden před plánovanou návštěvou čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa v Dillí.
Čína neuznává, že stát Arunáčalpradéš je součástí Indie, a to s odůvodněním, že jeho horská oblast Tawang historicky náleží Tibetu.
"Všechno, co nazýváte Arunáčalpradéšem, je čínské území a Tawang je jen jedním místem uvnitř. Klademe si nárok na všechno," řekl čínský velvyslanec v Dillí Sun Jü-si v pondělním rozhovoru pro televizi.
Indický ministr zahraničí Pranáb Mukherdží dnes tento nárok rezolutně vyvracel s tím, že Arunáčalpradéš je nedílnou součástí Indie.
Chuova návštěva má začít 20. listopadu. Čína doufá v posílení vzájemného obchodu, jehož objem by letos mohl přesáhnout hodnotu 20 miliard dolarů (přes 437 miliard korun).
Nešťastná McMahonova linie
Indii a čínský Tibet odděluje McMahonova linie, vytyčená britskou koloniální správou v roce 1914 na britsko-čínsko-tibetské konferenci, údajně s malým zřetelem na topografii a strategické cíle, jako je kontrola nad horskými průsmyky a vodními zdroji.
Čína odmítla dohodu ratifikovat právě kvůli Arunáčalpradéši a uplatňuje nárok na jeho 90 000 kilometrů čtverečních.
Podle Indie naopak Čína od roku 1959 okupuje 38 000 kilometrů čtverečních indického území v oblasti Aksaičin ve státě Džammú a Kašmír a od roku 1963 okupuje 5180 kilometrů čtverečních pákistánského Kašmíru.
Také kvůli samotnému Tibetu existují spory. Tibeťané nadvládu Číny vnímají jako okupaci. O vojenském vpádu do Tibetu rozhodl v roce 1950 Mao-Ce-Tung.
Spor také okolo Sikkimu
Mezi Čínou a Indií existují třenice i kvůli indickému státu Sikkim. Čína odmítla uznat anexi Sikkimu Indií v roce 1975.
Dillí a Peking svedly o pohraniční území v roce 1962 dokonce krátkou válku, která nebyla ukončena oficiálním příměřím. Díky dohodám z let 1993 a 1996 ale na hranicích nedošlo k žádným vážnějším incidentům.
Loni obě země uzavřely klíčovou dohodu týkající se způsobů řešení letitého sporu o 3500 kilometrů dlouhou společnou hranici.
