Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu v pondělí poslal chorvatského generála Anteho Gotovinu za válečné zločiny na 24 let do vězení.
Uznal jej vinným v devíti bodech obžaloby z deseti. Generál Ivan Čermak byl obžaloby zproštěn a další generál Mladen Markać dostal 18 let vězení.
Proces byl zahájen 11. března 2008. Obžaloba žádala pro Gotovinu 27 let vězení, pro Markače 23 let a pro Čermaka 17 let. Všichni tři během procesu veškerou vinu popřeli.
Gotovinův advokát Gregory Kehoe po vynesení rozsudku podle agentury AFP oznámil, že jeho klient se proti verdiktu určitě odvolá.
Soud uznal hlavního obžalovaného, 55letého Gotovinu, vinným z pronásledování, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení.
Soud konstatoval, že Gotovina tyto zločiny osobně nespáchal, byl však jako vrchní velitel za své jednotky přímo zodpovědný. Obvinění ze zločinů proti lidskosti byl zproštěn. Do výkonu trestu se mu započítá pět let a čtyři měsíce, které strávil ve vyšetřovací vazbě.
Obdobně se odsouzenému Markačovi započítají čtyři roky vazby.
Operace Bouře
"Soud považuje dělostřelecké ostřelování Benkovace, Kninu a Obrovace ze 4. a 5. května 1995, nařízené generálem Gotovinou, za nezákonné útoky na civilisty a civilní cíle," prohlásil soudce Alphons Orie při čtení rozsudku v Haagu. "Toto chování Gotoviny působilo jako vzor a významně přispělo k obecně zločinnému charakteru tažení," dodal.
Uvedené zločiny byly páchány během dobývání samozvané Republiky srbská Krajina, kterou vyhlásili chorvatští Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od bývalé Jugoslávie.
Gotovina byl vrchním velitelem jednotek účastnících se operace Bouře, jak byla likvidace útvaru krajinských Srbů označena.
Chorvatští vojáci postupovali podle některých názorů úmyslně bezohledně, aby přiměli co největší počet Srbů z chorvatského území odejít.
Během operace bylo podle obžaloby zabito 324 srbských civilistů a vojenských zajatců, kteří se vzdali. O domovy přišlo na 90 000 krajinských Srbů.
Gotovina od počátku vinu popíral. Jeho stanovisko sdílí i značná část chorvatské veřejnosti, která v něm vidí hrdinu války o nezávislost (1991 až 1995) a osvoboditele "okupované" části země.
Chorvatská vláda s rozsudkem také nesouhlasí.Premiérka Jadranka Kosorová uvedla, že její vláda "použije všechny legální prostředky k napadení" pátečního rozhodnutí tribunálu, podle něhož jsou Gotovina i někdejší chorvatský prezident, již zesnulý Franjo Tudjman, spoluodpovědní za zločiny při vytlačování etnických Srbů z okupovaného regionu Krajina.
O dalších právních krocích se měli podle Kosorové v pátek radit členové jejího kabinetu. "Operace Bouře byla legální operací, jejímž cílem bylo osvobození okupovaného chorvatského území," prohlásila.
Unikal až do roku 2005
Gotovina před dopadením dlouho unikal, zatčen byl až v prosinci 2005 ve Španělsku. Tehdy už se stal zjevnou překážkou pro přijímání Chorvatska do Evropské unie, ztratil proto rozhodující politickou podporu.
Jeho zatčení ale vyvolalo v zemi protestní demonstrace. Chorvatský tisk s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že informátorovi, který pomohl policii Gotovinu dopadnout, vyplatily USA odměnu pět milionů dolarů.
Generál Čermak byl velitelem posádky v Kninu, obviňované z uskutečňování "etnických čistek" proti Srbům. Osvobozen byl pro nedostatek důkazů.
Generál Markać velel speciálním policejním jednotkám nasazeným v rámci operace Bouře. Byl shledán vinným ve většině bodů jako Gotovina. Oba generálové, Čermak a Markać, se ICTY vzdali dobrovolně 11. března 2004, tedy ještě před dopadením Gotoviny.
Rozsudek nad touto trojicí se očekával také jako důkaz nestrannosti tribunálu. Zejména srbská strana často tvrdí, že odsuzováni dosud byli převážně Srbové, zatímco na zločiny páchané ostatními národnostmi bývalé Jugoslávie na Srbech se často zapomíná.
