Chilané zřejmě v nedělním referendu odmítli návrh nové ústavy. Po sečtení hlasů ze tří čtvrtin okrsků tábor odpůrců návrhu jasně vede, napsala agentura Reuters. Podle ústřední volební komise neúplné výsledky ukazují, že se pro návrh vyslovilo 38 procent voličů, 62 procent jich bylo proti. Kampaň zastánců nové ústavy už uznala svou porážku.
Obyvatelé Chile v plebiscitu rozhodovali, zda v této jihoamerické zemi přestane platit ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta. Hlasovali o návrhu ústavy, kterou rok připravovalo volené shromáždění po masových nepokojích z roku 2019. Tehdy vyšly do ulic statisíce lidí, kteří demonstrovali za nápravu dlouhodobé sociální nerovnosti, reformu penzijního systému a za větší roli státu ve zdravotnictví či školství.
Nově navrhované znění ústavy klade důraz na ochranu přírody a genderovou rovnost, ruší horní komoru parlamentu a zaručuje právo na autonomii pro domorodé národy, které tvoří asi 13 procent ze zhruba 19 milionů obyvatel Chile. Mezi odpůrci ústavy je hodně těch, kterým vadí právě větší práva domorodých etnik a obávají se kvůli tomu ohrožení územní jednoty země.
Prezident Gabriel Boric, který je velkým zastáncem nynějšího návrhu, v červenci uvedl, že v případě negativního výsledku by začal celý proces formulace nové ústavy znova, včetně voleb ústavodárného sněmu.