Brusel - Česko má jednu z nejvíce konkurenceschopných ekonomik mezi "novými" členy EU. Lépe jsou na tom jen Estonci a Slovinci, tvrdí ve své zprávě Světové ekonomické fórum (WEF).
Studii zveřejnilo včera v Bruselu. Hodnotilo v ní například postavení vědy a výzkumu, míru liberalizace ekonomiky, kvalitu podnikatelského prostředí či zapojení žen do pracovního procesu.
Mezi všemi 27 členskými zeměmi Evropské unie Češi obsadili 15. místo. Před dvěma lety dopadli o stupínek hůř.
Nepolepšila si jen Česká republika.
Lépe než v roce 2008 skončilo pět z osmi postkomunistických států, které do Unie vstoupily v roce 2004. Včetně Slovenska (posun z 20. na 19. místo) nebo Polska (z 26. na 24. místo).
"Řada nových členských zemí se tento rok zlepšila," konstatuje zpráva s názvem The Lisbon Review 2010 doslova. "Zároveň jsme svědky mírného oslabování konkurenceschopnosti jihoevropských států."
Česká potíž? Infrastruktura
Experti z WEF porovnávali evropské ekonomiky v osmi kategoriích. Ve třech z nich skončilo Česko na lepším než 15. místě.
Konkurenceschopnost v EU
- údaje za rok 2010
- v závorce pořadí v roce 2008
1. Švédsko (1.)
2. Finsko (3.)
3. Dánsko (2.)
4. Nizozemsko (4.)
5. Lucembursko (7.)
6. Německo (6.)
7. Rakousko (5.)
8. Francie (8.)
9. Velká Británie (9.)
10. Belgie (10.)
11. Irsko (11.)
12. Estonsko (12.)
13. Kypr (13.)
14. Slovinsko (15.)
15. Česko (16.)
16. Portugalsko (14.)
17. Malta (18.)
18. Španělsko (17.)
19. Slovensko (20.)
20. Litva (19.)
21. Maďarsko (22.)
22. Lotyšsko (21.)
23. Řecko (23.)
24. Polsko (26.)
25. Itálie (24.)
26. Rumunsko (25.)
27. Bulharsko (27.)
zdroj: WEF, The Lisbon Review 2010
Největší pochvalu - a 10. příčku - si Češi vysloužili za to, že se jim daří začleňovat do pracovního procesu velké procento žen. Na rozdíl třeba od Řeků nebo Italů.
Za úspěšnou "sociální inkluzi může z velké části vysoce kvalitní systém vzdělávání", tvrdí zpráva Světového ekonomického fóra.
Poměrně dobře si Česko stojí i v liberalizaci a inovacích a rozvoji (12., respektive 13. místo v EU). Nedostatky naopak máme v infrastruktuře (20. místo) a kvalitě podnikatelského prostředí (19. místo).
Při hodnocení infrastruktury se bralo v úvahu třeba množství silnic, zásobování elektřinou, úroveň telekomunikačních služeb, fungování veřejné dopravy či hustota železniční sítě.
Zatímco s infrastrukturou mají potíže i Slováci (v Unii jim v tomto ohledu patří dokonce až 23. příčka), podnikatelské prostředí je u našich východních sousedů podstatně přátelštější než v Česku.
Slováci se v této kategorii dokonce probojovali do prestižní evropské desítky: skončili devátí.
Jednička pro Švédy...
Oproti minulému hodnocení se propadly Portugalsko, Španělsko a Itálie. Všechny tyto státy jsou podle WEF méně konkurenceschopné než Česká republika.
Ze "staré" Evropy je na tom hůř i krizí zmítané Řecko. To, stejně jako v roce 2008, obsadilo 23. místo.
Rovnat se Češi naopak nemohou se zeměmi Skandinávie.
Absolutním vítězem hodnocení konkurenceschopnosti v EU je Švédsko. Následují Finsko a Dánsko.
Severské země jsou "nejsilnějšími evropskými hráči v oblasti inovací", tvrdí Světové ekonomické fórum. "Vděčí za to 'agresivitě' svých společností při zavádění nových technologií a úrovni výdajů na výzkum a rozvoj."
Zpráva výslovně chválí i způsob, jakým spolu ve Skandinávii na výzkumu spolupracují univerzity a soukromý sektor.
Na dánské ekonomice experti oceňují vysokou "sociální soudržnost", doprovázenou nízkou nezaměstnaností. Švédy a Finy dávají za vzor co do množství pracujících žen.
"Tyto země také produkují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, a to díky prvotřídnímu systému vzdělávání," vysvětluje v tiskové zprávě WEF.
...pětka pro EU
Ani úspěchy skandinávských zemí ale nic nemění na tom, že EU jako celek v konkurenceschopnosti propadla.
Aby Evropská unie dokázala konkurovat ostatním světovým ekonomikám, hlavně USA a Japonsku, přijala v březnu 2000 takzvanou Lisabonskou strategii. Plnění jejích cílů z ní mělo do roku 2010 udělat "nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku světa".
Podle WEF se to však nepovedlo. Stejným způsobem jako státy EU totiž pro srovnání "oznámkovalo" i východní Asii a Spojené státy.
A výsledek? Jak Asiaté v čele v Japonskem, tak Američané se dokáží v konkurenci prosadit podstatně lépe než průměr sedmadvacítky.
Kdyby byly členy Evropské unie, skončily by v žebříčku Světového ekonomického fóra na 8. (východní Asie), respektive 9. místě (Spojené státy).
"Jistého pokroku sice Evropa dosáhla. Aby se ale plně využil její ekonomický potenciál, zbývá toho ještě hodně vykonat," uvedl ředitel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab.
Novou, méně ambiciózní ekonomickou strategii, než byla ta z Lisabonu, by měli šéfové států a vlád EU schválit na summitu letos v červnu.