Bruselský recept na důchody. Do penze půjdete v 70

Radim Klekner Radim Klekner
7. 7. 2010 15:41
Bez reformy penzí připadne v unii za 50 let na dva zaměstnance jeden důchodce.
Proti úsporným opatřením vlád, provázených posunutím hranice důchodového věku, se protestuje všude v Evropě, realita demografického vývoje je ale neúprosná
Proti úsporným opatřením vlád, provázených posunutím hranice důchodového věku, se protestuje všude v Evropě, realita demografického vývoje je ale neúprosná | Foto: Reuters

Brusel - Křivka demografického vývoje hovoří jasnou řečí. Pokud se v Evropě nezačne okamžitě rodit výrazně víc dětí, než se rodí, nebudou daňoví poplatníci v polovině století schopni uživit ty, kdo odešli do penze. A zřejmě už mnohem dříve.

Populační exploze v nejbližší době nehrozí, a tak vlády členských zemí EU sahají po nejsnadnějším receptu: zvyšují o několik let věk odchodu do důchodu.

Němci a Španělé tak budou pracovat do sedmašedesáti, Britové o rok déle. Ještě radikálnější je Evropská komise. Ve středu předložila plán, na jehož základě by občané unie v roce 2060 začali pobírat plnou penzi až v sedmdesáti.

Experti ovšem poukazují na to, že pouze posunout věk odchodu do důchodu nestačí. Zajistit je zapotřebí také dodatečné zdroje financování penzijního systému. Ne každý bude totiž schopen si na slušný důchod vydělat. A ne každý bude schopen v pětašedesáti vykonávat povolání, které dosud vykonával.

Situace je neudržitelná

Důchodová reforma na celoevropské bázi je přesto nezbytná. Zatímco nyní připadají na jednoho obyvatele EU staršího 65 let čtyři lidé v produktivním věku, za padesát let se toto číslo sníží na polovinu.

"Dnešní situace je zkrátka neudržitelná," tvrdí předkladatel návrhu, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor. "Máme na výběr mezi chudšími důchodci a vyššími důchodovými příspěvky nebo lidmi, kteří budou pracovat více a déle."

Zatímco dnešní pětašedesátníci by se mohli v průměru dožít až osmdesáti let, v roce 2060 to bude již 87 let
Zatímco dnešní pětašedesátníci by se mohli v průměru dožít až osmdesáti let, v roce 2060 to bude již 87 let | Foto: Tomáš Netočný

Ačkoliv v řadě zemí je již dnes uzákoněn odchod do důchodu v pětašedesáti, alespoň tedy v případě mužů, skutečnost je jiná. Průměrný důchodový věk činí nyní v EU 61,4 roku. 

Evropská komise proto navrhuje přijetí závazných regulí, podle nichž by byla do roku 2040 tato hranice posunuta na 67 a za další dvě dekády na 70 let.

"Evropský sociální model je a bude úspěšný, pouze pokud dokážeme zajistit, aby stáří nebylo synonymem chudoby," zdůrazňuje ve středečním stanovisku komise Andor.

Najde pětašedesátiletý člověk práci?

Dnešní pětašedesátiletí Evropané, zejména v západní a jižní části kontinentu, by se měli v průměru dožít 80 let. V roce 2060 by to mělo být ještě o sedm let více.

Podle Evropské komise je proto nemyslitelné, aby strávili takřka třetinu svého života v důchodu.

Profesor Robin Blackburn, sociolog z Essexské univerzity, ovšem upozorňuje, že důchodovou reformu musí provázet celá řada dalších opatření.

Podle něj je kupříkladu zapotřebí nalézt dodatečné zdroje financování penzijního systému a také najít mechanismy, aby lidé po šedesátce nacházeli práci snadněji než nyní.

Autoři důchodových reforem zpravidla nemyslí na to, že po pětašedesátce nebude řada lidí schopna vykonávat své původní povolání
Autoři důchodových reforem zpravidla nemyslí na to, že po pětašedesátce nebude řada lidí schopna vykonávat své původní povolání | Foto: čtk

Hrozba nezaměstnanosti před důchodovým věkem je již dnes noční můrou řady seniorů.

"Pokud zde nebudou pracovní místa, nemůžete nastrkat neustále narůstající počet starších lidí do neexistujících zaměstnání," upozorňuje v rozhovoru pro server EUobserver.

Záměr Evropské komise také vůbec nezohledňuje tu skutečnost, že řada lidí po šedesátce jednoduše nebude schopna vykonávat své původní zaměstnání. A to z důvodu fyzické opotřebovanosti lidského organismu.

"Vždy budou existovat hranice toho, jaký druh činnosti může člověk provádět," říká Blackburn. "Po šedesátce se vaše reakce zpomalují a to má dopad v povoláních, jako je strojvůdce vlaku či obsluha vysokozdvižného vozíku."

Evropská unie by podle něj měla vytvořit systém důchodového zabezpečení, jaký v roce 1935 vytvořil v USA prezident Franklin Delanoe Roosevelt.

"Evropa potřebuje vlastní systém sociálního zabezpečení, musí ale najít nové zdroje jeho financování," tvrdí Blackburn. "Zdaněny by měly být některé finanční transakce na akciových burzách. Vyšší daně by mohly být spojeny také s klasickými energetickými zdroji, jako je ropa, zemní plyn a uhlí."

Současný důchodový systém v ČR předpokládá, že Češi by do důchodu odcházeli v pětašedesáti přibližně v roce 2030.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy