Brownova vláda se kymácí, odstoupil další ministr

Lucie Kalivodová, luk
5. 6. 2009 16:07
John Hutton nicméně označil premiéra za muže na správném místě
Britský premiér Gordon Brown připravuje změny ve vládě. Pomohou mu ustát nejsložitější situaci, v níž se od nástupu do funkce ocitl?
Britský premiér Gordon Brown připravuje změny ve vládě. Pomohou mu ustát nejsložitější situaci, v níž se od nástupu do funkce ocitl? | Foto: Reuters

Londýn - Po včerejším odstoupení britského ministra práce a sociálních věcí Jamese Purnella, rezignoval dnes na svůj post ve vládě i ministr obrany John Hutton.

Hutton, který byl do funkce jmenován zhruba před rokem, se rozhodl odstoupit z rodinných důvodů. Spekuluje se však o tom, že motiv jeho činu je čistě politický.

Podle politického zpravodaje BBC Nicka Robinsona je fakt, že se Hutton, který Browna v minulosti kritizoval, rozhodl nepřipojit ke kritice, jíž premiéra zahrnul Purnell, velice důležitý. Podle Robinsona to může Brownovu pozici spíše upevnit.

Před odchodem ze své funkce označil Hutton Purnellovu demisi za "špatné rozhodnutí" a Browna za „muže na správném místě, který je pravým vůdcem labouristů i Británie".

Purnell svou rezignaci a její důvody sepsal v dopise, který zaslal britským deníkům The Times a The Sun, aby vyvolal debatu o situaci ve vládní Labouristické straně. Zároveň premiéra vyzval k odchodu.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí ale popírá, že by chtěl mít ve straně větší vliv či dokonce stanout v jejím čele.

John Hutton se tentokrát zdržel kritiky premiéra Browna, ačkoli v minulosti na jeho adresu pronesl i řadu ostrých slov
John Hutton se tentokrát zdržel kritiky premiéra Browna, ačkoli v minulosti na jeho adresu pronesl i řadu ostrých slov | Foto: Reuters

James Purnell byl třetím ministrem, který za poslední tři dny odstoupil z vlády. Prvenství si však může připsat v tom, že jako první otevřeně kritizoval Borwna.

Ve svém dopise premiérovi doporučil, aby "ustoupil a poskytl labouristům šanci vyhrát příští volby". Devětatřicetiletý Purnell byl vycházející hvězdou Labouristické strany, které teď kvůli demisím ministrů výrazně poklesly volební preference. K tomu ale přispěl i nedávný skandál s poslaneckým zneužíváním veřejných financí pro soukromé účely.

Gordon Brown tak v poslední době čelí sílícímu volání po vypsání předčasných voleb a oprávněně se bojí o své křeslo. Nyní připravuje změny ve vládě, kterými chce čelit očekávaným nepříznivým výsledkům čtvrtečních voleb.

Podle britských médií zůstává na svém místě ministr financí Alistair Darling, který byl hlavním kandidátem na odchod. Novým ministrem vnitra má být dosavadní ministr zdravotnictví Alan Johnson.

Foto: Aktuálně.cz

Přesuny následují po včerejším odchodu výše zmíněného Purnella, úterní demisi ministryně vnitra Jacqui Smithové a středečním odstoupení ministryně pro obce Hazel Blearsové. Obě dámy se svých funkcí vzdaly po skandálu s poslaneckými náhradami. Tato kauza se dotkla také Darlinga a ministra dopravy Geoffa Hoona.

Labouristé podle zpravodajského serveru BBC News už přemýšlejí nad dalšími kroky. Jeden z poslanců Barry Sheerman dokonce BBC sdělil, že by poslanci měli mít právo tajně hlasovat o premiérově budoucnosti. "Mnoho mých kolegů z parlamentu si telefonuje a vyměňuje e-maily," řekl Sheerman. Podle jeho slov je se současnou situací ve straně mnoho poslanců velmi nespokojeno.

Výsledky evropských voleb budou zveřejněny v neděli večer, ale výsledky hlasování do místních zastupitelstev, které probíhalo paralelně, už během dneška. První údaje ukazují na hluboký propad vládních labouristů. Osud Brownovy vlády přitom může mít vážné důsledky nejen pro Británii, ale i pro Evropskou unii.

Opoziční konzervativci, kteří podle všeobecného očekávání vyhrají příští parlamentní volby, hodlají uspořádat referendum o Lisabonské smlouvě, pokud ji do jejich nástupu do vlády neratifikují zbývající členské země unie. Smlouvu přitom už schválil britský parlament.

James Purnell, Gordon Brown a Hazel Blearsová
James Purnell, Gordon Brown a Hazel Blearsová | Foto: Reuters

Parlamentní volby musí vláda vypsat nejpozději do začátku června 2010. Pokud by se konaly předčasně - před druhým irským referendem o Lisabonské smlouvě na podzim, nebo před tím, než smlouvu podepíší polský prezident Lech Kaczyński nebo český prezident Václav Klaus - znamenalo by to referendum v Británii, které by podle pozorovatelů reformní smlouvu takřka s určitostí pohřbilo.

Šéf konzervativců David Cameron navíc v nynější kampani nevyloučil, že referendum vypíše, i pokud bude smlouva ratifikována ve všech zemích unie.

 

Právě se děje

Další zprávy