Londýn - Nejen Řekové, ale i Britové si za finanční krize žili nad poměry. V rámci vládních škrtů, které předložil ministr financí George Osborne v Dolní sněmovně, proto přijde v příštích pěti letech o práci půl milionu zaměstnanců státního sektoru.
Británie musí šetřit, aby snížila rozpočtový deficit. Ten se nyní pohybuje na úrovni 11,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Škrty se dotknou všech ministerstev a budou činit v průměru 19 procent jejich rozpočtů.
Pro většinu rezortů to znamená jediné: propouštět. Velká část z jedenaosmdesáti miliard liber, které chce vláda do roku 2014 ušetřit, a snížit tak deficit téměř o polovinu, se získá krácením mzdových nákladů.
Deset procent z 5,5 milionu státních zaměstnanců tudíž přijde o práci. Mzdy těch, kteří nebudou propuštěni, zůstanou po příští dva roky zmrazeny. A část osazenstva státních úřadů, škol a nemocnic bude muset začít pracovat na zkrácený úvazek.
Již dříve vláda oznámila, že o osm procent zkrátí rozpočet na obranu a sebere dětské přídavky rodičům vydělávajícím více, než je dvojnásobek průměrného platu. Hned po květnových volbách snížil premiér David Cameron platy vládě. O celých pět procent.
Propouštět se bude i v soukromé sféře
Opoziční labouristé Osborneho škrty velmi ostře kritizují.
"Lidé se velmi obávají toho, co přijde," tvrdí nový předseda Labour Party Ed Milliband. "Bojí se o svá místa i služby ze strany státu, na které se spoléhají."
Rozpočtový deficit přitom dramaticky vzrostl právě za vlády labouristů. Mimo jiné díky enormním nákladům na válku v Iráku a Afghánistánu a státní pomoci bankovnímu sektoru stiženému finanční krizí.
"Existuje alternativa," tvrdí Milliband. "Je nutné snížit deficit, vláda by ale zároveň měla chránit pracovní místa a zajistit hospodářský růst."
Řada britských ekonomů namítá, že vládní škrty ekonomiku dále přibrzdí. A že o práci přijde i další půlmilion osob v těch oblastech soukromého sektoru, které jsou úzce propojeny s veřejnou sférou.
Hypoteční krize a Bushovy války
V uplynulých třech desetiletích představovaly daně vybírané britskou vládou - ať již vedenou konzervativci, či labouristy - 38 procent hrubého domácího produktu. Státní výdaje se přitom pohybovaly na úrovni 40 procent HDP.
Veřejný dluh se tak postupně vyšplhal až na loňských 48 procent HDP a v roce 2011 by mohl přesáhnout šedesátiprocentní hranici. Aby se v příštích pěti letech, jak to chce Cameron, znovu dostal na předchozí úroveň, bude zapotřebí škrtů odpovídajícím 12 - 15 procentům HDP.
Britská ekonomika by do roku 2015 musela růst závratným tempem, aby snížení veřejného dluhu proběhlo jinou cestou než pomocí masivních úspor ve veřejném sektoru.
Britští daňoví poplatníci chápou, že se musí šetřit.
Nikdo jim ale nevysvětlí, proč museli ze svých kapes vytáhnout dvacet miliard liber na války, které rozpoutal americký prezident George Bush. Ani proč vydali dalších padesát miliard na sanaci bankovního sektoru, jímž otřásla hypoteční krize, která přišla z USA.
Zdanění bank, zdražení jízdného
Osborne zdůrazňuje, že škrty postihnou celou společnost a že jsou tedy "spravedlivé".
"Dnešek je dnem, kdy Británie učinila krok směrem od propasti, do níž se řítila," prohlásil ministr financí v narážce na předchozí roky vlády labouristů. "Skládáme účet desetiletí plného zadlužování."
Šetřit se bude opravdu všude.
Vládní pomoc soukromému sektoru klesne o čtvrtinu. Plán na vybudování přílivové elektrárny v ústí řeky Severn v hodnotě 30 miliard liber bude zrušen. Na sociální přídavky půjde o sedm miliard liber ročně méně.
Od investice ve výší téměř jedné miliardy liber v boji s daňovými úniky si vláda slibuje navýšení příjmů o sedm miliard. Zvláštní daň chce Osborne uvalit i na banky, byť její výši ještě neoznámil.
Příjmy do státního rozpočtu na druhé straně navýší zdražení jízdného v autobusech a vlacích příměstské dopravy.
Věk odchodu do důchodu bude posunut z 65 na 66 let dříve, než se plánovalo, a to ještě před rokem 2020.
Uskrovnit se bude muset i královská rodina. Rozpočet dvora je na léta 2012 a 2013 seškrtán o čtrnáct procent.
