Premiér Tony Blair získal při včerejším hlasování o modernizaci jaderných ponorek potřebnou většinu hlasů. Proti se však postavila téměř stovka vládních labouristů.
Blair ztrácí autoritu
Někdejší předsedkyně dolní sněmovny baronka Boothroydová je přesvědčena, že "žádný premiér nechce takto důležité rozhodnutí prosadit díky hlasům opozice. Ale (Blair) neměl žádnou alternativu, takže musel spoléhat na tyto hlasy."
Vládní návrh získal 409 hlasů, zatímco proti bylo 161 poslanců včetně 95 poslanců vládní Labouristické strany.
Veřejnost se tak podle britské veřejnoprávní stanice BBC ptá: "Má Tony Blair dostatečnou autoritu? A kam se poděla podpora jeho stranických kolegů?"
Dohady týkající se Blairova odchodu z postu britského premiéra se přitom rozhořely již minulý rok.
Poté, co britští labouristé utrpěli v květnových místních volbách jednu z nejtěžších porážek v historii, požádali labouristé i veřejnost o jasné rozhodnutí.
To přišlo začátkem září, když premiér oznámil svůj odchod z čela labouristů - do jednoho roku. Přesný termín nebyl ale dosud sdělen.
Televize Sky však před časem spekulovala, že Blair podá demisi 4. května. Patnáctého června se pak jeho nástupce ujme funkce ministerského předsedy. Bude to pravděpodobně současný ministr financí Gordon Brown.
Gorbačov proti Tridentům
Záměr modernizovat jaderné ponorky a snížit jejich počet ze čtyř na tři oznámil britský premiér Tony Blair loni v prosinci.
Jaderné mocnosti
- Británie by po plánované modernizaci měla disponovat 160 hlavicemi.
- Rusko má podle západních odhadů 20.000 hlavic, USA 10.000, Francie 350 a Čína kolem 400.
- Kromě toho se za nukleární státy prohlásily Indie (40-90 hlavic) a Pákistán (40 - 5).
- Předpokládá se, že jaderné zbraně má také Izrael (100 až 200 hlavic).
- Severní Korea má údajně dost štěpného materiálu na osm hlavic.
Minulý týden však do britské debaty zasáhl bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, který to označil za nebezpečný krok. Svůj odpor k plánům vlády dávají najevo také příslušníci britského mírového hnutí a ekologičtí aktivisté z organizace Greenpeace.
Británie momentálně disponuje čtyřmi jadernými ponorkami třídy Vanguard; z nich každá může nést až šestnáct raket Trident s vícenásobnými hlavicemi a doletem asi 12.000 kilometrů.
Je to nejmenší arzenál mezi členy jaderného klubu, kam patří rovněž Rusko, USA, Francie a Čína.
Nákup nové generace atomových ponorek by měl přijít na 20 miliard liber (zhruba 820 miliard korun).
Životnost stávajících ponorek by ale měla skončit v roce 2024, což vyvolává u části poslanců otázku, zda je skutečně nutné přijímat rozhodnutí o modernizaci už nyní.
Rozhodnutí se očekává letos
Britská vláda je přesto přesvědčena, že rozhodnutí o tom, čím nahradí tyto rakety, by mělo být dosaženo co nejdříve, aby podle toho mohly být navrženy a zkonstruovány nové ponorky.
Premiér Blair doufá, že konečné rozhodnutí o novém obranném systému padne ještě před jeho ohlášeným odchodem z Downing Street. Tedy ještě v tomto roce.
Plány na modernizaci ponorek podporuje také současný ministr financí a pravděpodobný budoucí premiér Gordon Brown.
"V nejistém světě musíme mít, a také vždy budeme mít sílu přijmout všechna dlouhodobá rozhodnutí týkající se stability a bezpečnosti," zdůraznil Brown.
Podle Browna Británie "musí zůstat silná ve své obraně, v boji proti terorismu, ve své podpoře NATO, v podpoře svých ozbrojených sil jak doma, tak v zahraničí, a také pokud jde o udržení našeho nezávislého jaderného potenciálu".
