Brasília/Johannesburg - Bývalý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve své poslední knize napsal, že je připraven "jít za mříže" za korupci. V pátek se ale nakonec odmítl přihlásit na policii.
Brazilský nejvyšší federální soud tento týden těsným poměrem hlasů rozhodl, že exprezident musí nastoupit do vězení na více než 12 let. Odmítl tak Lulovu předchozí žádost, aby zůstal na svobodě, dokud nevyčerpá všechny možnosti odvolání. A především výrazně zkomplikoval Lulovy plány na návrat do prezidentské funkce.
"Stanu se prvním politickým vězněm Brazílie 21. století," prohlašuje nyní Lula, prezident z let 2003 až 2011.
Soudce Sergio Moro, který má případ na starosti, už vydal na dvaasedmdesátiletého Lulu zatykač. Bývalý brazilský prezident dostal lhůtu do pozdního pátečního odpoledne tamního času, aby se vydal policii. To však neudělal.
Favoritem prezidentských voleb
Lula odešel z prezidentského paláce před sedmi lety jako jeden z nejoblíbenějších lídrů na světě a popularitu si dokázal udržet doteď. I proto se rozhodl opět kandidovat v letošních říjnových volbách. Průzkumy ho považují za hlavního favorita, hlas by mu dalo až 36 procent Brazilců. To je dvakrát více, než by dostal druhý kandidát v pořadí.
Z vězení ale Lula nedokáže vést pořádnou předvolební kampaň a včas reagovat na aktuální dění. Jeho šance tak mohou rychle klesnout a donutit jeho Stranu práce, aby přišla s plánem B. To navíc není jediná komplikace. Lula coby odsouzený se nesmí podle brazilského práva ani účastnit voleb. To se ale ještě pokusí zvrátit.
Brazilský exprezident podle vyšetřovatelů bral úplatky od tamní stavební společnosti OAS. Výměnou jí pak pomáhal získat lukrativní kontrakty od státní ropné společnosti Petrobras. Úplatek prý získal ve formě renovace svého apartmánu v Sao Paulu.
Lulova kauza je součástí širšího vyšetřování kolem Petrobrasu. Zasáhla politické i firemní špičky v zemi a je největším korupčním skandálem v moderní historii Brazílie.
Lula se obrátil už v lednu na odvolací soud v Porto Alegre. Tam ale neuspěl, a navíc mu ještě soudci zvýšili původní desetiletý trest na 12 let a jeden měsíc.
Lulův trest navíc výrazně rozděluje už polarizovanou brazilskou společnost. Vrhá nejistotu na nadcházející prezidentské volby, které se konají letos v říjnu.
Zuma předstoupí před soud
Minulost nedávno dohnala také exprezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumu. Pětasedmdesátiletý politik má s Lulou mnoho společného. Oba se narodili do chudých poměrů, ve škole strávili jen pár let, a přesto se jim díky charismatu podařilo vyšvihnout se až do prezidentských paláců.
Podobně jako Lula se i Zuma těšil z podpory chudších vrstev. U nich si získal popularitu jako bojovník proti apartheidu. Členem strany Africký národní kongres se stal koncem 50. let, když mu bylo teprve 17 let.
Brzy ho soud ale poslal do vězení za protivládní činnost. Deset let si odpykal v žaláři na Robben Islandu, mimo jiné s pozdějším národním hrdinou a prvním černošským prezidentem země Nelsonem Mandelou.
Jenže stejně jako v případě Luly i odkaz Zumy poznamenaly skandály. Bývalý jihoafrický prezident měl v pátek poprvé stanout před soudem, aby čelil obviněním z korupce a praní špinavých peněz. Líčení bylo ale nakonec odloženo na 8. června, aby se právníci mohli dostatečně připravit na tak obrovský proces.
Svých zločinů se měl Zuma dopustit opakovaně. Úplatky prý přijímal léta, a to dokonce ještě předtím, než se v roce 2009 stal prezidentem. Za vůbec nejzávažnější vyšetřovatelé považují případ z roku 1999, kdy měl dostat peníze za zakázku na modernizaci armády. Vedle toho Zumu také podezírají, že využil peněz ze státní pokladny na honosnou renovaci svého venkovského sídla. To vyšlo na 15 milionů dolarů (přes 300 milionů korun).
Zuma všechna obvinění odmítá. Pro jeho schopnost vyhýbat se léta justici se mu přezdívá "teflonový prezident". I teď Zuma doufá, že ho soud nakonec očistí.
