Sarajevo - Letos uplyne patnáct let od podpisu Daytonské dohody, která ukončila čtyřletou válku v Bosně a stanovila budoucí fungování státu, rozděleného mezi Srby, Chorvaty a bosenské Muslimy.
V posledních měsících ale přibývá varování, že staré spory ožívají a Bosně hrozí nová krize.
Srbští a muslimští politici se nedohodli na rozpočtu pro tento rok, srbská část země navíc pohrozila referendem o odtržení a odmítá nadále uznávat pravomoci Úřadu vysokého představitele mezinárodního společenství, který má na starosti dohled nad přijímanými zákony či soudy s válečnými zločinci.
Odstupující chorvatský prezident Stipe Mesić v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA uvedl, že krize je vážnější, než se mnozí evropští státníci domnívají.
Bosna podle něj přestává fungovat jako celistvý stát a hrozí její rozpad.
"Je třeba zabránit tomu, aby bosenští Srbové zorganizovali referendum o vystoupení z Bosny a Hercegoviny. V takovém případě by se oddělili i bosenští Chorvaté a zbyl by malý islámský stát, který by se v nepřátelském prostředí stále více radikalizoval a přežíval by jen díky podpoře muslimských fundamentalistických režimů," řekl Mesić, jehož mandát vyprší brzy po druhém kole chorvatských prezidentských voleb tuto neděli.
Podle něj by se Bosna mohla stát "Palestinou v srdci Evropy".
Bosna a Hercegovina se skládá ze dvou částí. Republiky Srbské a muslimsko-chorvatské federace. Tendence Srbů oddělit se od Bosny zesílily kvůli narůstajícím sporům s muslimy a také po vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v roce 2008.
V zemi nyní žijí 4,4 miliony lidí. Z toho tvoří bosenští Muslimové 45 procent, Srbové 36 procent a Chorvati 15 procent.
Podle Mesiće nese hlavní zodpovědnost za zhoršení situace v zemi bosenskosrbský premiér Milorad Dodik. Kromě jiného prý brání chorvatským a muslimským uprchlíkům, aby se vrátili do Srby ovládaných oblastí, kde žili před vypuknutím války v roce 1992.
Bosně momentálně ujíždí vlak do Evropské unie i NATO. Chorvatsko vstoupí do unie příští rok, Srbsko začne přístupové rozhovory. Obyvatelé Bosny navíc na rozdíl od Srbů, Černohorců či Makedonců nadále potřebují pro cesty do EU víza.
S Chorvatskem letos vstoupila do NATO i Albánie, příslib členství získala Černá Hora. Takže Bosna jako jedna z mála evropských zemí zůstává úplně stranou euroatlantických struktur.
Přes doutnající domácí konflikt a relativně čerstvou vlastní válečnou minulost chce ale vláda v Sarajevu poslat bosenské vojáky do války v Afghánistánu. Kontingent má podle plánu tvořit stovka mužů.
