* Německý Svaz vyhnanců trvá na obsazení jedné z židlí v nadační radě vysídleneckého centra v Berlíně svou předsedkyní Erikou Steinbachovou. * Ministr zahraničí Guido Westerwelle jmenování Steinbachové znovu jednoznačně odmítl.
Berlín - Kdo je nejnebezpečnější politik na světě? Podle Poláků vede ruský exprezident Vladimir Putin, třetí je Íránec Mahmúd Ahmadínežád.
A komu patří druhá příčka? Německé poslankyni, kterou zná každý Polák, podstatně míň Němců a hrstka obyvatel České republiky: šéfce Svazu vyhnanců (BdV) Erice Steinbachové.
Když v roce 1990 hlasovala proti uznání současné německo-polské hranice, psalo se o Steinbachové ve všech německých i polských novinách. Teď, o skoro 20 let později, se její jméno na titulních stranách objevilo zas.
Patron odsunutých znovu ve hře
I tentokrát jde o poválečný odsun či vyhnání Němců z Československa a z území, která po roce 1945 připadla Polsku. Byť nepřímo.
Erika Steinbachová chce do správní rady nového - a pro mnohé beztak kontroverzního - Centra proti vyhánění v Berlíně. Varšava je zásadně proti, část německé vládní koalice ale Steinbachovou bezvýhradně podporuje.
Bavorská CSU, patron sudetských Němců, ji chce do křesla v radě posadit za každou cenu. I kdyby to mělo znamenat krach vztahů s východními sousedy.
Věc má ale háček: členy správní rady musí v úřadu potvrdit spolková vláda, a to jednomyslně. Ministři se však v názorech na Eriku Steinbachovou zásadním způsobem rozcházejí.
Slib Polsku
Z hádky o šéfku Svazu vyhnanců je tak rázem první velká roztržka uvnitř německé pravicové koalice. Na jedné straně fronty stojí CSU (bavorská "sestra" CDU Angely Merkelové), na straně druhé liberální FDP ministra zahraničí Guida Westerwelleho.
Právě Westerwelle hraje ve "vyhnanecké" kauze klíčovou roli.
Jeho první oficiální návštěva coby šéfa německé diplomacie směřovala do Polska. Poláky během ní ujistil, že pro Steinbachovou není v radě Centra proti vyhánění místo.
Doma pak mluvil ještě ostřeji.
"Jako ministr zahraničí nedopustím, aby historicky už beztak zatížené vztahy mezi Německem a Polskem poškodily nepromyšlenosti," řekl v rozhovoru pro časopis Der Spiegel. A v úterý večer své výhrady jednoznačně zopakoval.
Ministerské veto
Westerwelle připomněl, jak se poslankyně Steinbachová v devadesátých letech postavila proti "usmiřovací" východní politice Helmuta Kohla a Hanse-Dietricha Genschera. "Je pochopitelné, že mají Poláci námitky," uvedl.
Vyšlou-li vyhnanci do rady Steinbachovou, hodlá ji šéf německé diplomacie - který je zároveň vicekancléřem - vetovat.
Westerwelleho vyhrožování vetem politiky z CSU rozzuřilo. Podle koaliční smlouvy, pod níž se podepsali i liberálové, má totiž Svaz vyhnanců právo vyslat do rady kohokoliv. Včetně své kontroverzní šéfky.
Na ministrovo varování reagovala i sama hlavní aktérka, Erika Steinbachová. V rozhovoru pro nejčtenější německý deník, bulvární Bild, řekla, že se Westerwelle "snaží koupit důvěru sousedních zemí obětováním vlastních občanů".
"Mírového soužití nelze dosáhnout na úkor obětí," uvedla doslova.
Jako popírač holocaustu
A proč je Polákům, FDP i německé levici "trnem v oku" právě Steinbachová?
"Pro Polsko je tato osoba nepřijatelná," vysvětlil Wladyslaw Bartoszewski, někdejší šéf polské diplomacie, který přežil Osvětim. Steinbachovou přirovnal k popírači holocaustu Richardovi Williamsonovi.
Pokud se dostane do správní rady Centra proti vyhánění, je to podobné, jako kdyby Vatikán udělal z Williamsona svého zmocněnce pro vztahy s Izraelem, citovala ho agentura AP.
Varšava Steinbachové zazlívá, že po ní ještě nedávno žádala pro miliony odsunutých Němců finanční odškodnění. Polští novináři jí přezdívají "blonďatá bestie". Dcera vojáka německé Luftwaffe, která se narodila nedaleko Gdaňsku, podle nich dodnes zaměňuje oběti a pachatele druhé světové války.
Bestie z Berlína?
Poslankyně Bundestagu mimochodem nesouhlasila ani s Česko-německou deklarací z roku 1997. Po německé vládě chtěla, aby "kvůli porušování lidských práv" zablokovala vstup Poláků a Čechů do EU.
Dnešní Steinbachová se od radikálky z dřívějška nicméně v lecčems liší. Přestala například žádat vrácení zkonfiskovaného majetku. I její rétorika je o něco smířlivější.
Na vzniku Centra proti vyhánění, které bude sídlit nedaleko berlínského nádraží Anhalter-Bahnhof, má navíc lví podíl. Hlavně proto, že se jí pro projekt podařilo získat několik vlivných členů levicové - a vůči Svazu vyhnanců tradičně kritické - SPD.
Poláci ale na umírněnější tón Eriky Steinbachové neslyší. Podle nich jde jen o zastírající manévr.
