Berlín/Paříž - Krize eurozóny se prohlubuje a šéfové Evropské unie hledají urychleně recept, jak ji zarazit. Před summitem EU, naplánovaným na 8. a 9. prosince, zdůrazňují, že chtějí posílit ekonomickou, a zejména fiskální integraci kontinentu.
Německá kancléřka Angela Merkelová se netají tím, že se Němci chystají navrhnout zásadní změny ve smlouvách o fungování EU, nikoliv pouze kosmetické úpravy. A že budou tvrdě prosazovat vznik takzvané rozpočtové unie.
Jen tak se podle ní Evropa v budoucnu vyhne krizi, s níž se potýká teď.
"Nejde o nic míň ani o nic víc než o posílení Evropy," řekla Merkelová v pátek v projevu k poslancům německého Spolkového sněmu. "O fiskální unii už jen nemluvíme, ale začínáme ji tvořit," dodala.
Její zavedení by se mělo ideálně týkat celé EU, tedy i Česka. Země platící eurem by ale jejími členy měly být každopádně, tvrdí německá kancléřka.
Paříž žádá změnu
Pozadu nechce zůstat ani Paříž. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přišel ve čtvrtek v proslovu předneseném v Toulonu s myšlenkou vytvoření Evropského měnového fondu, s jehož pomocí by byly hrazeny dluhy členských zemí EU. I on se - stejně jako německá kancléřka - zároveň vyslovil pro zásadní zpřísnění jejich rozpočtové disciplíny.
"Neskrývejme, že Evropa může být smetena krizí, pokud nic nepodnikne, pokud se nezmění," citovala šéfa Elysejského paláce agentura Reuters.
V případě, že by se naplnil nejhorší z myslitelných scénářů a padlo by euro, vymkl by se podle něj francouzský státní dluh zcela kontrole a občané jeho země by přišli o své úspory, protože stát by nebyl schopen v masivním měřítku pomoci bankám.
Zrušme právo veta
Sarkozy navrhuje, aby se základem Evropského měnového fondu stal Evropský stabilizační mechanismus (ESM), na němž se letos definitivně dohodly členské země eurozóny. Ten má nyní k dispozici přibližně 250 miliard eur, v budoucnosti by však měl být navýšen na nejméně jeden bilion eur.
Na rozdíl od ESM by se však o tom, jak bude s prostředky fondu nakládáno, rozhodovalo většinově, a žádná země by tak neměla právo veta.
Se Sarkozym v podstatě souhlasí německá kancléřka Angela Merkelová, ta však v prvé řadě požaduje už zmiňovanou korekci základních smluv o Unii.
Podle německého ministra hospodářství Philippa Rösslera by jednou z prvních změn fiskální politiky mělo být snížení hranice pro povolený deficit státního rozpočtu členských zemí EU, a to ze současných tří na dvě procenta hrubého domácího produktu.
Země, které se proti novým pravidlům rozpočtové disciplíny proviní, by podle názoru Berlína měly být pohnány před Evropský soud ve Štrasburku.
Nová fiskální dohoda
Evropský měnový fond na rozdíl od společných euroobligací prosazovaných Francií německá vláda nezavrhuje, spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble však na místo něj navrhuje vytvoření národních "záchranných" fondů po vzoru někdejší spolkové agentury pro správu majetku bývalé NDR (Treuhandanstalt).
Do těchto fondů by byla převedena ta část dluhu členských zemí EU, která přesáhne 60 procent jejich HDP. V nových smlouvách o Unii by však podle Schäubla musel být zakotven závazek srazit zadlužení pod šedesátiprocentní hranici nejpozději do dvaceti let.
Významnější úlohu než doposud by podle Sarkozyho i Merkelové měla hrát v budoucnu Evropská centrální banka (ECB), byť oba politici trvají na tom, aby si v maximální míře ponechala svou nezávislost.
"Jsem přesvědčen o tom, že vzhledem k nebezpečí deflace, která nyní Evropu ohrožuje, bude centrální banka náležitě jednat," řekl Sarkozy během projevu v Toulonu. Od ECB se mimo jiné očekává, že začne ještě intenzivněji nakupovat státní obligace nejvíce zadlužených zemí a sníží úrokovou míru.
Takovým krokům se nebrání nový šéf ECB Mario Draghi, i on ale od těchto zemí očekává další opatření směřující k drastické sanaci státních financí.
Vedle snížení státních výdajů by k nim měl patřit nemilosrdný boj s daňovými úniky a vyšší daně pro ty vrstvy společnosti, které byly až doposud neúměrně zvýhodňovány na úkor většiny.
"Nová fiskální dohoda by byla tím nejdůležitějším signálem vyslaným vládami zemí eurozóny," prohlásil Draghi. "Evropa by se tak vydala na cestu hlubší ekonomické integrace."
Sjednocování rozpočtových pravidel a případně daní se ovšem některé země včetně Česka, jehož zadlužení se pohybuje na úrovni čtyřiceti procent, úporně brání.
Zdrženlivě se k návrhu na změnu unijních smluv vyslovil také polský předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.
"Zpravidla vyslovujeme (podobným iniciativám) podporu," řekl šéf europarlamentu v rozhovoru s agenturou Reuters. "Tentokrát jsme ale obezřelí. Myslíme si, že to může být nebezpečné. Nevěříme, že by občané nyní schválili změny smluv."
Euroskeptici v řadě zemí by navíc mohli případných doplňků a změn smluv o EU využít a pokusit se vyvolat referenda o další budoucnosti unie. Její popularita a věrohodnost za krize notně utrpěly a je otázkou, zda by podpora EU v plebiscitech byla dostatečná.
