Brusel - Měl to být summit, na němž se přijmou zásadní rozhodnutí, když ale vrcholní představitelé členských zemí EU předstoupili po druhé hodině v noci na pátek před novináře, neměli jim takřka co nabídnout.

Dokázali se totiž shodnout jen na tom, že do června 2013 připraví předseda Evropské rady Herman Van Rompuy konkrétní plán toho, jak bude Evropská unie napříště koordinovat svou hospodářskou politiku a jak mají vypadat bileterální smlouvy mezi Evropskou komisí a členskými zeměmi týkající se prosazování reformních plánů Bruselu.  

Lídři Evropské unie tak na summitu jen formálně potvrdili dohodu z maratonského jednání, na němž se v noci na čtvrtek ministrům financí podařilo shodnout se na jednotném bankovním dohledu. Komise tak má až v průběhu příštího roku připravit návrh unijního zákona, na jehož základě budou banky, jež se dostanou do potíží, financovány ze společného fondu, kam budou bankovní instituce přispívat určitou částkou.

EU se také shodla na tom, že pomoc bankovním domům může napříště plynout také z fondů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). To ale až poté, co v březnu 2014 začne fungovat dozorový orgán Evropské centrální banky (ECB), pod nějž bude přímo spadat přibližně 150 největších finančních institutů v EU.

Jednání šéfů států a vlád ale také ukázalo, že pohledy na další zvažované reformní kroky, které by měly vést k prohloubení fiskální a ekonomické unie, se zatím odlišují.

Už ve čtvrtek EU schválila uvolnění další tranše z úvěru poskytnutého Řecku, tentokrát ve výši 34 miliard eur.

Dohled jen v eurozóně

Jednotný bankovní dohled, který má být základním kamenem rodící se bankovní unie, bude zatím povinně platit pouze pro eurozónu. Supervize pod záštitou ECB ale bude otevřena i pro další země.

Podle české delegace ale ještě nenastal vhodný okamžik, aby se nečlenové eurozóny "přihlásili", zda se přidají, či nikoli. K tomu, aby se tak mohlo stát, by bylo nejprve nutné třeba i uzpůsobit národní legislativu.

"Nevidím to jako krok, který by byl před Českou republikou jako naléhavý, nutný, nezbytný. Jsem přesvědčený, že zdaleka nebudeme sami, kdo bude postupovat takto uvážlivě," podotkl po skončení prvního jednacího dne summitu český premiér Petr Nečas.

Rodící se bankovní unie, v níž by po vzniku jednotného dohledu mohlo následovat i vytvoření společného mechanismu pro řešení potíží problémových bank a jednotné schéma pojištění vkladů, ale byla jen jednou z otázek, jimiž se šéfové států či vlád zabývali. Řešili také to, jaké další kroky musí Evropa ještě udělat ve snaze poučit se z finanční a dluhové krize a předcházet jejich opakování v budoucnu.

Úprk k integraci není správný

Hovoří se například o tom, že by mohl vzniknout samostatný rozpočet eurozóny, nebo že by státy eurozóny měly uzavírat s Evropskou komisí závazné smlouvy týkající se reforem. Nečas připustil, že dříve těžko představitelné tempo nabírá hlavně eurozóna.

"Dovedete si představit, že by vláda chtěla ex ante (předem) schvalovat rozpočty krajů, nebo projednávat rozpočty krajů? Dovedete si představit, že ve federacích, jako je třeba Spolková republika Německo, by spolková vláda si dovolila říct, že chce schvalovat rozpočet třeba Bavorska nebo Saska? Asi by to neprošlo a tady se to zavádí na evropské úrovni pro eurozónu. Čili to je přeskočení fáze federálního státu rovnou ke státu superunitárnímu," poznamenal český premiér.

"Správným krokem, pokud se vyskytnou problémy, není pořád ten samý a řekl bych notoricky opakovaný úprk k hlubší a hlubší integraci," poznamenal k debatám, kterými se unijní lídři budou ještě v příštích měsících a zřejmě i letech zabírat. Obává se také, že tento směr může vyvolat spíš odstředivé tendence.