Jerevan - Mezi Tureckem a Arménií dále tají ledy. Neděje se tak následkem globálních změn klimatu, ale pokračující snahou státníků.
Série vzájemných průlomových návštěv představitelů obou států přinesla ovoce v podobě návrhu Arménie na znovuotevření společných hranic.
Otevření hraničních přechodů, jež jsou zatarasené od roku 1993, navrhl při návštěvě Istanbulu arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandian. Podle něj tento krok povede k posílení míru a stability celého jižního Kavkazu.
Roznětkou diplomatického sváru mezi těmito sousedy je genocida Arménů, kterou spáchaly jednotky rozpadající se Osmanské říše ke konci první světové války.
Turci to dlouhodobě odmítají a oběti této "takzvané genocidy" podle nich padly při normálních bojích.
"Vztahy bychom měli zlepšit bez předchozích podmínek," řekl Nalbandian na tiskové konferenci v Turecku.
Jak na to? Přes fotbal
"Myslím, že znovuotevření hranic je i tureckou prioritou. Je to důležité pro zájmy obou zemí," dodal.
Arménie a Turecko neměly oficiální diplomatické vztahy od arménského osamostatnění v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu.
Hranice mezi nimi však byla otevřená do roku 1993, kdy se odehrála válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem, spojencem Turecka.
Důvodem vypuknutí tohoto konfliktu byly spory o území Náhorního Karabachu, které nejsou vyřešeny dodnes.
Postupné zlepšování vztahů nastartovala návštěva tureckého prezidenta Abdullaha Güla v Jerevanu, kterou vykonal u příležitosti mezistátního fotbalového zápasu letos v září.
Poté Arménii navštívil i premiér Recep Tayyip Erdogan a následně si představitelé obou států začali "podávat dveře" stále častěji.