* Podle přepisu telefonních hovorů žádal Jaruzelski sovětského generála o pomoc * Moskva vojáky neposlala, považovala to za příliš riskantní * Důvodem ke zdrženlivosti byla i intervence v Afghánistánu
Varšava - Poláci budou muset s přihlédnutím k nově odtajněným dokumentům přespat svoji moderní historii.
Alespoň co se týká roku 1981, na jehož konci generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a pozatýkal vedení odborového svazu Solidarita.
Dnes šestaosmdesátiletý Jaruzelski se vždy hájil tím, že zásahem předešel mnohem větší tragédii, kterou by byl vpád sovětských vojsk do Polska.
Institut národní paměti, který je polskou obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, zveřejnil dosud nikde nepublikovaný přepis telefonních rozhovorů mezi Jaruzelskim a velitelem vojsk Varšavské smlouvy Viktorem Kulikovem.
Z hovorů podle agentury ČTK vyplývá, že Jaruzelski a tehdejší vedení polských komunistů žádali Sověty o pomoc, protože tlak Solidarity a dělnických protestů prý už strana neustojí. Moskva ale odmítla.
"Sami to nezvládneme," řekl prý Jaruzelski do telefonu Kulikovovi, přičemž sovětský generál jej v odpovědi ujišťoval o opaku.
Bývalý poradce sovětského vůdce Leonida Brežněva pro zahraniční politiku Andrej Alexandrov-Agentov ve svých pamětech napsal, že v politbyru se o zásahu v Polsku několikrát hovořilo a pokud si prý dobře pamatuje, tak nikdo nepodporoval vyslání vojáků.
I tehdejší ideologický šéf Komunistické strany Sovětského svazu Michail Suslov údajně tvrdil, že „polští soudruzi si musí pomoci sami."
Podle řady historiků si SSSR nemohly zásah v Polsku dovolit, protože v té době už armáda dva roky bojovala v Afghánistánu.
Polsko není Československo
Invaze do Polska by mohla znamenat zvýšení napětí se Spojenými státy a NATO na nebezpečně vysokou úroveň, přičemž ohroženy byly americké dodávky obilí do Sovětského svazu (Reagan uvolnil embargo na dovoz v dubnu 1981) a další útok by zemi ještě více finančně vyčerpával.
Navíc se zřejmě Sověti báli, že v Polsku by narazili na nesrovnatelně tvrdí odpor než v roce 1968 v Československu.
V Brestu na polsko-sovětských hranicích (dnes polsko-běloruských) dokonce došlo k tajnému jednání delegací obou zemí. Sověti naléhali na Jaruzelského, aby zakročil sám a nespoléhal na ně.
Tak se nakonec i stalo. V noci ze 12. na 13. prosince 1981 převzala moc takzvaná Vojenská vláda národní záchrany (VRON). Desítky lidí tehdy zahynuly, tisíce dalších skončily ve vězení nebo v internaci. Vedení Solidarity bylo pozatýkáno.
Bezpříkladnou brutalitou prosluly speciální policejní jednotky ZOMO, nasazené proti demonstracím a protestům.
Husák zásah chtěl
Vojenský výbor uzavřel hraniční přechody a letiště, přerušil telefonní spojení, cenzuroval poštovní dopisy a balíky, zakázal noční vycházení a srocování většího počtu osob, na silnice vyslal ozbrojené hlídky.
Už dříve z jiných archivních materiálů vyplynulo, že velkými stoupenci zásahu celé Varšavské smlouvy v Polsku před osmadvaceti lety byli hlavně Gustáv Husák a východoněmecký předák Erich Honecker.
Jaruzelski je od roku 2007 v souvislosti v výjimečným stavem souzen, hrozí mu sedmileté vězení. Na lavici obžalovaných sedí i tehdejší ministr vnitra Czeslaw Kisczak, který hrál důležitou úlohu v potlačení demonstrací.
Kisczcak i Jaruzelski tvrdí, že 12.prosince 1981 Polsko zachránili před sovětskou intervencí.
Nový dokument ovšem jejich verzi dost odporuje. Do Polska se dostal zajímavým způsobem. Vydal jej sám zaměstnanec bývalé KGB, který rozhovor Jaruzelského s Kulikovem natáčel.
