Brno - Otestovat pitnou vodu nebo třeba i krev na přítomnost různých těžkých kovů by mělo být díky novému patentu z brněnské Přírodovědecké fakulty MU mnohem rychlejší a jednodušší.
Využit by mohl být zejména tam, kde je v současnosti z nějakého důvodu problém analýzy provádět.
Místo náročné a nákladné přípravy vzorku stačí v tomto případě obyčejný kancelářský papír a laser podobný laserovému ukazovátku.
"Naše metoda funguje pro určování kovů, jako je olovo, cín, zinek či kobalt, v nejrůznějších kapalinách od krve po potraviny. Její výhodou je především nízká cena, vysoká rychlost a snadný transport a archivace vytvořených vzorků," říká Jan Preisler z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU.
Na papír se pomocí běžné inkoustové tiskárny vytiskne několik milimetrů velké černé tečky, na které se nanese zkoumaný vzorek (krev, voda apod.).
Působením laseru potom v místech černých čtverečků s nanesenými vzorky dochází k takzvané pyrolýze. Jedná se o tepelný rozklad látky za nepřístupu kyslíku, při kterém se tvoří aerosol (směs pevných částic rozptýlených v plynu) v podobě kouře.
Ten je pak analyzován ve spektrometru, který umožňuje určit, jaký kov a v jakém množství je přítomen.
"Při využití naší metody lze vzorek vyrobit poměrně snadno přímo v terénu a poslat v obálce do laboratoře," dodává Preisler. Navíc stačí v tomto případě zlomek mikrolitru daného vzorku.
Preislera přitom inspirovaly dětské hrátky s lupou. "Napadlo mě to, když jsem si četl noviny, zkusil přes ně přejet výkonnějším laserovým ukazovátkem a uviděl, jak se z nich kouří," prozradil Preisler
Olovo ničí zejména děti
Těžké kovy se v prostředí obvykle vyskytují v množstvích, která nemají pozorovatelný vliv na zdraví. Nicméně pokud se do prostředí dostanou, mívají vážné zdravotní důsledky.
Například olovo způsobuje závažné zdravotní potíže - a to zejména u dětí, u kterých může zpsůobovat problémy s učením, chováním nebo dokonce až dospět k mentální retardaci.
Olovo poškozuje zejména nervový systém, pohlavní orgány, nebo ledviny. Hromadí se v kostech a její přítomnost lze poznat podle modrého pruhu na dásních.
Do prostředí se dostává například díky průmyslové výrobě, používání olovnatého benzínu apod. Velmi vážná je v současnosti situace například v Nigérii, kde jsou v důsledku nelegální těžy zlata zamořeny oblasti na severu země.
