Rozhovor - "Vědecký film prožívá ve světě obrovský rozmach, a to by měl náš festival odrážet," říká Petr Bilík, ředitel filmového festivalu Academia film Olomouc, který začíná právě dnes a potrvá do neděle.

Proč vidíme rozmach vědeckých filmů právě teď?

Jde o tendenci posledních několika let, která souvisí mimo jiné s vývojem satelitních a kabelových televizních stanic. Některé z nich, jako třeba Discovery, Explorer, Viasat nebo Animal Planet se mohly zaměřit téměř výhradně na vysílání filmů, které reagují na vědecké poznání. Rozvoj digitálního vysílání by mohl poptávku po populárně-vědeckých snímcích ještě zvýšit. Ukazuje se, že tento žánr diváky zajímá.

Kvůli obsahu?

Foto: Aktuálně.cz

Obsah by sám o sobě nestačil. Důležitá je také forma. Tvůrci dokládají, že vědecký film nemusí automaticky znamenat nudný film, právě naopak. Atraktivita je dána především vizuální poutavostí, užitím speciálních efektů a také inovativními formáty. V nich se uplatňuje jak originální forma vyprávění, tak třeba dramatický model, soutěživost nebo hravost. Přitom ovšem vysvětlují klíčové vědecké poznatky, které ovlivňují dnešní svět.

• Další informace a také videoukázky z festivalu Academia film najdete ZDE.

Požadujeme atraktivitu pro diváky

Academia film se letos pořádá po dvaačtyřicáté. Bude se něčím lišit od minulých ročníků?

Náš festival je opravdu nejstarší přehlídkou dokumentárních filmů v České republice, která existuje od svého počátku bez přerušení. Když to trochu zjednoduším, v dávnější minulosti se tady promítaly hlavně výukové filmy. Určitě byly užitečné a důležité, ale většina z nich by běžného diváka nezaujala.

Pak, v devadesátých letech, se festival přiklonil k autorskému filmu. Na festivalu se promítaly snímky, které nesly jasnou pečeť režiséra, autorský vklad, měly esejistickou podobu. Přikláněly se ovšem k subjektivnímu vidění světa. Největší slabinou bylo, že se program do jisté míry překrýval například s Jedním světem či Mezinárodním festivalem dokumentárního filmu v Jihlavě.

Dnes se spíš snažíme, abychom mohli představit díla, která mají všechny rysy dobrého autorského filmu, jako je nápaditost a estetická kvalita, ale současně jsou vědecky přínosné. Tedy zprostředkovávají objektivní poznatky o našem světě. A zdůraznil bych i diváckou atraktivitu. Tu při výběru soutěžních snímků považujeme za důležité kritérium.

Soutěžní filmy jsou děleny do dvou kategorií, české a zahraniční snímky. Má to vydělení českých snímků ukazovat, že nevěříte, že by v zahraniční konkurenci uspěly?

Takhle bych to neřekl. Je jasným faktem, že některé zahraniční populárně vědecké snímky mají rozpočet jako celovečerní hollywoodský film. Jejich technické kvalitě a možnostem prostě běžná česká produkce konkurovat nemůže.

Naše vydělení české soutěže má vlastně umožnit, aby samostatnou pozornost získaly filmy, které považujeme v našich podmínkách za příkladné. Tak můžeme i závěrečným oceněním ukázat na tuzemské vzory, které jsou našemu žánru nejblíže a vyrovnávají se s ním důsledně a s invencí.

Festival je adrenalinový sport

Jaké diváky očekáváte?

Základ publika tvoří studenti a pedagogové Univerzity Palackého v Olomouci. Ovšem jinak si myslíme, že předváděné filmy jsou zajímavé pro všechny, od středoškoláků po důchodce. Takové publikum očekáváme. Doufáme, že si festival v této podobě, s důrazem na diváckou atraktivitu vědeckých filmů, postupně získá zájem dalších, nových diváků, a už nyní jsme si jisti, že přilákáme mnohem větší podíl celorepublikového publika, než bývalo obvyklé. PAkreditace na festival je zdarma a pro návštěvníky zdaleka jsme připravili levné ubytování na internátě nebo v tělocvičně ve vlastních spacácích.

Na které filmy se nejvíc těšíte vy osobně?

Z filmové soutěže patří mezi mé tipy například Chlapec v bublině, neobyčejně působivá sonda do etických problémů v medicíně, a také radikální snímky environmentální povahy. Mimo soutěž pak francouzské dějiny střední Evropy.

Ceny pro vítěze: umělecky vyvedené krasohledy. | Foto: Academia film

Ke specifikám festivalu patří ovšem přednáškové bloky, doprovozené filmovými ukázkami. V Olomouci se představí přední světoví experti na média, historikové a filmaři. Lisa Cartwrightová mapuje zobrazování lidského těla, William Boddy zkoumá proměny televize a její vztah k poznání, David Barlow je biologem, zároveň také aktivním filmařem a fotografem, který se podílel na řadě prestižních projektů evropských a amerických televizních produkcí. Virgilio Tosi je nejvýznamnějším historikem filmu, jenž se programově věnuje počátkům vědecko-populárního filmu, Hans-Joachim Schlegel se specializuje na průnik vědy do hraného filmu a Alison Griffithsová je odbornicí na vizuální přístupy v etnografii.

Z českých hostů vystoupí například Ivan M. Havel, Václav Bělohradský, Alice Růžičková, Lucie Česálková, Martin Čihák, Tomáš Petráň nebo Radim Procházka. V sekci věnované střetu diktatury a kultury budou diskutovat mimo jiné pánové A. J. Liehm, Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Ludvík Vaculík a Milan Jungmann.

Cenu za celoživotní přínos popularizaci vědy ve filmu získá Albert Barillé, tvůrce snad nejvlivnějšího díla svého druhu, animovaného seriálu Byl jednou jeden život, jenž formou vyprávění o boji mezi viry a bacily s lidskou imunitou řízenou moudrým mozkem ovlivnil miliony dětí po celém světě.

Takže je všechno bezvadně připraveno?

Festival je adrenalinový sport. Rok připravujete něco, co pak během jednoho týdne musí proběhnout bez jakýchkoliv zádrhelů. Jelikož mám za sebou praxi na několika festivalech, vím, že obavy jsou běžnou součástí dění. Dorazí všechny filmy? Nedostanou hosté chřipku? Nezklame technika? Skutečně máme tak vyzrálé publikum, jak předpokládáme? Tyto otázky se opakují vždy a opadnou teprve ve chvíli, kdy se zavře poslední projekční sál. Pak si většinou všichni dají panáka a po týdenní rekonvalescenci začínají chystat nový ročník...