Tel Aviv/Newcastle - Britští vědci vytvořili embryo spojením lidské buňky a zvířecího vajíčka. Jejich cílem je získat takto speciální buňky pro léčení lidských nemocí.
Výzkumníci z Univerzity v Newcastlu to oznámili na odborné konferenci v Tel Avivu. Zatím ovšem svou práci nepublikovali v žádném odborném časopise, který by ji ověřil. Vzhledem k výsledkům, které v tomto oboru univerzita už dosáhla, se však dá její prohlášení považovat za věrohodné.
Podstatou několikaletého úsilí tamních výzkumníků je využití metody klonování tak, aby vznikl zčásti lidský a zčásti zvířecí zárodek.
Podle dostupných informací vědci vzali lidskou kožní buňku a vyňali z jejího jádra DNA. Tu pak vnesli do samičího vajíčka krávy. Z vajíčka ovšem předtím DNA z jeho vlastního jádra odsáli. Vzniklé "člověko-zvířecí" vajíčko se začalo vyvíjet a vzniklo embryo, které má zhruba 99,9 procenta lidské DNA. Ze zvířecího vajíčka získal zárodek pouze malou část DNA, která není v jádru buňky, ale v buněčném "obalu" (cytoplazmě).
"Opravářské" buňky
Vědci však nechtějí zkoumat, co by se z embrya narodilo. Zárodek nechali vyvíjet v živném roztoku jen tři dny. V tu chvíli má podobu shluku buněk menšího než špendlíková hlavička.
Badatelé doufají, že z takovéhoto zárodku odeberou vyrostlé lidské buňky, jimž se říká kmenové. Ty mají fascinující schopnost měnit se v jakékoli jiné buňky těla: nervové, svalové, kostní, kožní... Lékaři předpokládají, že právě kmenovými buňkami budou schopni opravovat narušenou míchu ochrnutých osob, srdce poškozené infarktem, nefunkční játra či slinivku břišní u cukrovkářů. A možná také mozkové tkáně lidí trpících Parkinsonovou a snad i Alzheimerovou chorobou.
Pokusy na zvířatech ukazují, že kmenové buňky ze zárodku se zapojují do práce v poškozených částech cizího organismu a opravují je.
Badatelé však musí zjistit, zda totéž může probíhat i v lidském těle. Potřebují proto kmenové buňky z lidských zárodků. Těch mají málo. Berou je zpravidla z embryí, která jako nepotřebná zůstala na klinikách pro umělé oplození a jež by lékaři stejně zničili.
Klonování v lidském vajíčku už povoleno
V minulých letech už britské úřady vydaly několika týmům povolení klonovat lidské zárodky pro léčebné účely. Také v tomto případě mají být klonováním vytvořeny lidské zárodky, a to z ženského vajíčka, do něhož bude vloženo jádro buňky konkrétního lidského pacienta. V embryu by pak měly vyrůst kmenové buňky, které by se přesně hodily pro léčení právě tohoto nemocného.
Brity však předběhla malá kalifornská výzkumná společnost, která letos v lednu oznámila, že klonováním zcela běžných buněk z lidského těla vytvořila pět lidských embryí. Měla by být zdrojem "léčivých" buněk připravovaných přesně na míru pro nemocné lidi.
Podrobněji čtěte: Vědci naklonovali lidské zárodky. Chtějí léčivé buňky
Odebrání ženských vajíček pomocí laparoskopické operace z vaječníku je však nepříjemný zákrok, a získá se jím pouze několik těchto pohlavních buněk.
Zato savčí vajíčka ze zvířat jsou dostupná. Proto nyní vědci v Newcastlu zkoušejí v jejich "obalu" nechat vyvíjet lidské buňky.
O něco podobného usilují i čínští vědci, ale jejich výsledky nejsou zatím známy. Ti chtějí přesně takto vytvořit lidská embrya v "obalu" z kravských a králičích vajíček.
V Česku by to možné nebylo
Živočichovi, který má ve svém těle buňky ze dvou či více živočichů, se odborně říká chiméra. Název pochází z řecké mytologie, kde označoval obludu sršící oheň se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem.
V Česku platí od června 2006 zákon o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, který podobné postupy výslovně zakazuje. Čeští vědci však o nich neuvažují už proto, že na ně nemají dost sil.
Ovce s lidskými buňkami
Lidské chiméry, čili zvířata s lidskými buňkami v těle, využívají další vědci při jiném typu experimentů. Nepoužívají však klonování.
Například tým, který vedl Esmail Zanjani z Nevadské univerzity v Renu, už před čtyřmi lety zveřejnil zprávu o tom, že vnášejí lidské kmenové buňky do rostoucích zárodků ovcí, které pak nechají normálně narodit.
Zanjani a jeho kolegové zjistili, že se lidské buňky ve zvířecím těle rozptýlí. Například v játrech tvoří sedm až patnáct procent jejich objemu.
Nevadští vědci takto chtějí získat lidské buňky z konkrétních orgánů, které by mohli použít pro transplantaci lidským pacientům. Zatím se jim však nedaří oddělit je od zvířecích.
