Pittsburgh - Američtí vědci sestavili počítačový program, který dokáže rozpoznat, jak lidský mozek kóduje význam slov. Díky tomu je možné tato slova přímo v hlavě "číst" pomocí přístroje, který mozek zvenčí zobrazuje.
Program je zatím nedokonalý, ale postupně se vylepšuje.
Systém sestavili výzkumníci z Univerzity Carnegie Mellon v Pittsburghu a představují jej v pátečním čísle prestižního vědeckého časopisu Science.
Nový detektor lži
Vědci už dlouho zkoumají, co se v mozku děje, když o něčem přemýšlí.
Umějí už například určit, které části mozku pracují, když člověk záměrně lže, a podle toho se snaží sestrojit zcela nový detektor lži.
Společnost Microsoft si zase loni patentovala postup, podle něhož se z dat, snímaných elektrodami na hlavě, dá poznat, jestli se člověku právě daří řešit zadaný problém, nebo jestli je při řešení úplně bezradný.
A vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley nedávno přišli na to, jak mozek zaznamenává obrázky, které člověk vidí.
Jablko se kóduje podle čichu, chuti a žvýkání
Pittsburghští badatelé se nyní dostali zase dál. Poznali, kde a jak se v mozku kódují a dekódují konkrétní pojmenování.
"Mozek zpracovává význam konkrétního podstatného jména v těch svých částech, které jsou spojeny s pociťováním nebo s manipulací s daným předmětem," popsal v tiskové zprávě své univerzity jeden z vedoucích tohoto výzkumu profesor Marcel Just.
A podrobněji to vysvětlil: "Takže třeba při zpracování slova 'jablko' se v mozku aktivují ty jeho části, které řídí čich, chuť,nebo taky žvýkání."
Vědci předříkávali pokusným osobám konkrétní podstatná jména a sledovali, jak na ně reaguje jejich mozek. A sestavili dokonce počítačový program, který s vysokou spolehlivostí předem odhadl, jak bude mozek daného člověka zpracovávat další, podobná podstatná jména, která badatelé vysloví.
O čem přemýšlí?
Fakticky to znamená, že vědci začali ze záznamů mozkové činnosti rozpoznávat, na které věci sledovaný člověk myslel.
K úplnému čtení myšlenek je samozřejmě daleko.
K tomu ještě badatelé potřebují poznat například to, jak mozek kóduje a dekóduje abstraktní podstatná jména, která nemají podobu přesně daného předmětu (například láska, nenávist, spokojenost, víra). A chybí jim i poznání, jak mozek zachází se slovesy, která nesou velký díl obsahu sdělení.
Tajně "odposlouchávat" nejde
Naštěstí není ani možné takováto "odposlouchávání" mozku dělat nenápadně. Pittsburghští výzkumníci používají pro sledování mozku metodu zvanou zobrazení funkční magnetickou rezonancí.
Postup se v medicíně používá pro zjišťování chorobných změn v lidském organismu. Při sledování mozku zjišťuje, která jeho část právě pracuje. Pozná to podle toho, že potřebuje více krve, jež do ní přináší kyslík.
Při tomto vyšetření člověk musí mít hlavu vsunutou do tunelu ve vyšetřovacím přístroji, kde je vystavena magnetickému poli. Což se dá dělat jen tehdy, když o tom zkoumaný člověk ví.
Pro lepší učení
Výzkumníci z Pittsburghu říkají, že jejich cílem je pochopit, jak mozek pracuje. A možná toto poznání využít třeba pro léčení dyslexie a dalších potíží, které žákům komplikují učení.
Pro nejbližší budoucnost plánují vyzkoumat, jak mozek kóduje jednoduchá sdělení v podobě kratičkých vět.
| Další články z rubriky věda najdete zde |
