Praha - Výzkumníci se snaží najít nové způsoby obrany proti chřipce a dalším virovým onemocněním, ukázala vědecká konference Evropské unie nazvaná Research Connection, která v pátek končí v Praze.

Když si Thomas Muster připravoval na konferenci do Prahy svoji prezentaci o výzkumu nových vakcín proti chřipce, ještě vůbec nezmiňoval tu současnou prasečí (či mexickou). Začalo se o ní totiž mluvit teprve před dvěma týdny, v době, kdy už měl podklady pohromadě. Věří však, že nová vakcína by mohla příští nástup některé nové chřipky zastavit, nebo aspoň pohotově zbrzdit.

Živé viry znovu ve výzkumu

Thomas Muster je šéfem rakouské firmy AVIR Green Hills Biotechnology. A také koordinátorem mezinárodního projektu, podporovaného Evropskou unií, který hledá nové způsoby protichřipkového očkování.

Obvyklý způsob výroby vakcíny proti chřipce spočívá v tom, že se "nastříhané" kousky proteinů viru množí v oplozených slepičích vejcích. Pak se očkováním vpraví do lidského těla, jehož imunitní systém se je naučí rozpoznávat. Až je pak napadnou viry opravdové, už si s nimi poradí lépe.

Výzkumníci v projektu nazvaném FLUVACC využívají oslabené živé viry, což je postup dříve obvyklý, z něhož však lékaři ustoupili, protože živé, i když oslabené viry se ukazovaly jako nebezpečné pro malé děti a starší osoby.

Zatím jen 48 dobrovolníků

"Podařilo se nám tyto viry novým způsobem oslabit tak, aby byly bezpečné a nevyvolávaly skutečné onemocnění," říká Muster, aniž by v této fázi výzkumu zacházel do přílišných podrobností. Oslabený, ale stále živý virus pak připravuje tělo očkovaného člověka na silnější imunitní reakci, a je tedy účinnější než současné vakcíny.

Oslabené viry v projektu FLUVACC se kultivují nikoli ve vejcích, ale ve zvířecích buňkách, které jsou snáze dostupné. Místo obvyklých šesti měsíců by se tak příprava vakcíny mohla zkrátit jen na týdny. Vakcína se pak podává v podobě nosního spreje.

V této chvíli tuto látku, "nastavenou" na dřívější typy chřipkových virů, úspěšně vyzkoušelo 48 dobrovolníků. A to je zatím málo.

"Budeme ve výzkumu pokračovat a věřím, že se nám podaří vypracovat způsob rychlé přípravy nové vakcíny, která bude účinnější než ty, které vyrábíme nyní," věří Thomas Muster.

Chceme nové léky

Vakcíny působí preventivně; připraví očkovaného člověka na to, aby při pozdější, opravdové nákaze neonemocněl nebo jeho onemocnění aspoň mělo mírnější a kratší průběh.

Pacientovi, který se už nakazil, pomohou protivirové léky, pokud jsou k dispozici. Až v posledních deseti letech mají lékaři v rukou protichřipkové medikamenty Tamiflu nebo Relenza. Blokují funkci neuraminidázy, bílkoviny, kterou mají chřipkové viry na svém povrchu a která jim umožňuje pronikat do buněk nemocného. Bohužel se však ukazuje, že tyto léky postupně ztrácejí proti některým rychle mutujícím chřipkovým virům účinnost.

Na pražské konferenci byl představen mezinárodní projekt, financovaný Evropskou unií, který by měl vést k úplně novým protivirovým lékům, včetně medikamentů proti chřipce.

Nejdříve poznat, pak zneškodnit

Projekt se nazývá VIZIER a spojili se v něm vědci z devíti evropských zemí. "Soustřeďujeme se na takzvané RNA viry, mezi něž patří viry chřipkové, ale také viry způsobující spalničky, záněty mozku, žloutenku i třeba ten, který má na svědomí tropickou horečku dengue," popisuje jeden z koordinátor projektu Bruno Canard z univerzity v Marseille.

V této fázi se vědci snaží poznat zejména přesný genetický i chemický mechanismus, jak se RNA viry množí. "O tom víme pořád docela málo," říká Canard. "Věříme, že nakonec najdeme zranitelné místo, které virus nedokáže obměňovat. Na to se soustředíme a vytvoříme léky, které viru v množení zabrání. A doufáme, že nebudou účinné proti jednomu patogenu, ale proti celé této virové skupině."

Dlouhá léta bádání

Oba evropské týmy, jejichž výzkum byl představen v Praze, jsou zatím uprostřed svého bádání. Ani účinnější chřipková vakcína, ani univerzální protivirové léky určitě ještě řadu let nebudou na pultech lékáren.

Nabízejí však naději, že jednou se v rukou lékařů stanou účinnou zbraní. Jestli se to podaří přesně podle představ vědců, se však zatím říci nedá. Věda prostě není sázka na jistotu.