Praha - Kometa, která v průběhu několika dnů zvětšila asi 400 000krát svou jasnost, zaujala astronomy. Tak rychle probíhající zjasnění ještě nikdy v historii nezdokumentovali, konstatuje společná zpráva České astronomické společnosti a Astronomického ústavu Akademie věd.
O tom, co jev způsobilo, se však mohou hvězdáři jen dohadovat.
Rychlé vzplanutí
Jednou za čas hvězdáři zjistí, že některá kometa zvýší svůj jas. Ve velkém to nyní předvádí kometa s označením 17P/Holmes, pojmenovaná podle anglického astronoma Edwina Holmese. Ten ji objevil 6. prosince 1892. Našel ji právě proto, že tehdy také výrazně zvýšila svoji jasnost a byla pak po několik týdnů vidět pouhým okem.
Při svém nynějším průletu po obloze byla 21. října ještě pozorovatelná pouze velkými dalekohledy. Od 24. října se už dá vidět jen okem.
"Podobně mohutné vzplanutí aktivity řadu týdnů po nejtěsnějším přiblížení ke Slunci se naposledy odehrálo v sedmdesátých letech minulého století u komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák," připomíná Jiří Srba, vědecký pracovník Hvězdárny ve Valašském Meziříčí a člen Společnosti pro meziplanetární hmotu.
Příčinou je odraz od prachu a ledu?
Fyzikální procesy zodpovědné za zjasnění komet ve velkých vzdálenostech od Slunce nejsou doposud dobře známy.
"Předpokládá se, že nejpravděpodobnější příčinou je odlomení nebo zhroucení části jádra. Při něm se do okolního prostoru odvrhne velké množství především prachových částic," popisuje Jiří Srba.
Následně se také odhalují ložiska ledu, která byla do té doby skryta pod povrchem. To vše může vést k velmi výraznému zjasnění díky odrazu slunečních paprsků. A to navzdory poměrně velké vzdálenosti od Slunce; v tomto případě je Holmesova kometa 2,4krát dál od Slunce než naše Země.
Vesmírná kolize je nepravděpodobná
Srážka komety s jiným malým tělesem je jako vysvětlení jevu dost nepravděpodobná. Tato kometa už podobné zjasnění v minulosti prodělala, a nedá se předpokládat, že by před očima hvězdářů kolidovala s jinými kosmickými útvary tak často.
Navíc by srážka zřejmě vypadala podobně, jako když v roce 2005 řízeně narazila sonda Deep Impact do komety Tempel. Pro pozemského pozorovatele se srážka projevila jen nepatrným a krátkodobým zjasněním.
Hledejte rozostřený objekt
Holmesova kometa se nyní dá pozorovat v souhvězdí Persea pouhým okem, anebo za pomoci třeba jen divadelního kukátka. Podle odhadů bude vidět minimálně do poloviny listopadu.
Kometa, jejíž ohon není vidět, vypadá spíše jako hvězda. Má nápadnou žlutooranžovou barvu, která je způsobena především vysokým obsahem prachových částic, jež odrážejí sluneční světlo. Při pozorování pouhým okem také připomíná planetu Saturn, ovšem bez prstenců.
"Pozorovatel ji najde podle toho, že na rozdíl od hvězd, které i v malém dalekohledu vidíme jako jasné body, je kometa rozostřená," radí astronom Miloš Tichý z Hvězdárny Kleť. Rozostření způsobuje koma, neboli prachový a plynný obal kolem jádra komety.
Podle předpokladů se materiál, který byl z komety uvolněn, bude časem rozptylovat. Jasnost objektu pak bude opět slábnout.
| Další články z rubriky věda najdete ZDE. |
