Berlín - Při hloubení jámy severozápadně od Berlína skupina dělníků zjistila, že není první, kdo na místě kope. Objevila lidské kostry.
Ještě více překvapeni pak byli archeologové. Ukázalo se totiž, že jde o mimořádně vzácný nález. Masový hrob z období třicetileté války, tedy z první poloviny 17.století (válka zuřila v letech 1618 až 1648).
Jeden z mála
A takové hroby nejenže se nenacházejí každý den, ale nenacházejí se téměř vůbec. V tomto období se těla příliš často do masových hrobů neukládala. A pokud ano, tak tyto hroby zatím stále jěště na objevení čekají.
Antropologové odkryli pozůstatky celkem 130 mužů ve věku dvaceti až pětatřiceti let. Oběti u sebe nemají žádné oblečení ani jiné osobní věci.
"To, co činí tento nález výjimečným, je fakt, že v Evropě bylo dosud objeveno jen málo hromadných hrobů, vykopaných před 19. stoletím," citoval časopis Spiegel šéfku týmu archeologů Anje Groethovou.
Vědci se domnívají, že jde o vojáky, kteří padli v bitvě u Wittstocku nedaleko Berlína.
Tato bitva se odehrála 4. října 1636. Armáda švédských protestantů v ní rozdrtila katolická vojska, v boji padlo více než šest tisíc mužů.
Důležité bitvy války
- BITVA U BREITENFELDU 17.9. 1631 - švédská vojska krále Gustava Adolfa II. poblíž Lipska rozdrtila vojska Katolické ligy
- BITVA U LÜTZENU 16.11. 1632 - Švédové a vojáci německých protestantů se střetli s armádou Katolické ligy, švédský král padl
- BITVA U NÖRDLINGENU 6.9. 1634 - vojáci Svaté říše římské a Španělska v Bavorsku porazili Švédy a Sasy
- BITVA U LIPSKA 23.10.1642 - někdy nazývána též 2.bitva u Breitenfeldu. Švédská armáda porazila vojska Svaté říše římské
- BITVA U ROCROI 19.5.1643 - Francie (spojenec Švédska) zvítězila nad Španělskem (spojencem Habsburků)
Katolíci, podporovaní saskými vojáky, přitom měli početní převahu v poměru 22 tisíc ku 16 tisícům. Švédům velel legendární vojevůdce Johan Baner, jedna z hlavních postav třicetileté války.
Krutá bitva
Podle antropologů svědčí zranění pochovaných o krutosti a brutalitě bitvy. Oběti mají rozdrcené kosti, proražené lebky, useknuté končetiny.
Většina bitev se uskutečnila na území dnešního Německa, kde válka způsobila smrt asi pětiny obyvatel. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku poklesl během války počet obyvatel téměř o třetinu.
Muži trpěli syfilisem
Zatím není jasné, jaké národnosti muži byli. Na obou stranách bojovalo hodně žoldnéřů z celé Evropy, například Skotů. Na základě prvních ohledání ostatků vědci zjistili, že část pochovaných vojáků měla syfilis.
"Nález nám pomůže zjistit mnoho údajů nejen o samotné bitvě a třicetileté válce, ale i době, v níž tito muži žili. Hodně toho zjistíme například ze zubů," uvedla Grotheová.
Jde patrně o nejvýznamější nález hrobu ze starších válek v Evropě od roku 2002, kdy byl poblíž Vilniusu odkryt hrob s ostatky dvou tisíc vojáků Napoleonovy armády.
Šlo o muže, kteří ustupovali v roce 1812 od Moskvy a nezemřeli v boji, ale kvůli hladu a mrazu.
