Praha - Je to plíživá, nenápadná, ale přitom riziková invaze: do nových koutů světa pronikají tisíce druhů rostlin a živočichů, které tam nikdy dříve nežily. Požírají tam druhy původní, vytlačují je z jejich stanovišť, přinášejí s sebou choroby. Výsledkem je narušená přírodní rovnováha, přetvořená krajina, a také ekonomické škody v zemědělství, lesnictví a rybářství.
"Předběžné odhady ukazují, že náklady související s biologickými invazemi dosahují v Evropě ročně nejméně deseti miliard eur," říkají autoři shrnujícího komentáře v posledním čísle světového vědeckého časopisu Science.
"Ale bude to spíš víc. U devadesáti procent nově rozšířených druhů pořád neznáme ekologické ani ekonomické dopady jejich invaze," doplňuje Petr Pyšek, zástupce ředitele Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích, jenž byl členem mezinárodního týmu, který zprávu pro Science připravil.
Jedenáct tisíc přistěhovalců
Mezinárodní skupina vědců, podporovaná Evropskou unií, v níž pracoval i docent Pyšek, už letos vydala knihu o pronikání invazních druhů do Evropy. Podle ní už na evropskou pevninu, do řek i okolních moří proniklo přes 11 000 druhů z jiných částí světa.
Více než polovinu z nich tvořily suchozemské rostliny, asi třetinu pak bezobratlí živočichové jako například plzák španělský, škodící na polích i na zahradách, anebo mandelinka bramborová.
Co je však nejdůležitější: ukazuje se, že rychlost zavlékání nových druhů do Evropy se za poslední desetiletí oproti minulosti zvýšila. Je to logický důsledek evropského sjednocování, které ulehčuje cestování i volný pohyb zboží. Takto se snadno rozšíří semínka rostlin i drobní živočichové. Lidé si vozí akvarijní rybky, které někdy vypustí do přírody. A šíření znásobila i rychlá letecká doprava.
Jako útok yperitem
V Česku patří mezi nejznámější, i když už dávnější invazní druhy bolševník velkolepý. Až čtyři metry vysoká a třicet kilogramů těžká rostlina, která k nám byla poprvé přivezena jako okrasná do zámeckých parků před 150 lety z Kavkazu, se rozšířila do krajiny.
Vytváří husté porosty, v jejichž stínu těžko přežívají původní rostliny. Její šťáva se dá přirovnat k yperitu - když si jí člověk potřísní pokožku a zasvítí na něj slunce, naskáčou mu bolestivé puchýře.
Přitom je bolševník velkolepý téměř nezničitelný. Po odseknutí nad zemí znovu vyroste z kořene. Semena mohou dozrát i v odkvetlých okolících, které byly odseknuty a ponechány ležet na zemi... To samozřejmě komplikuje a prodražuje život zemědělcům i ochráncům přírody.
Rak přináší vražednou plíseň
Příkladem invazních druhů z novější doby jsou dva raci přivezení z Ameriky - rak pruhovaný a rak signální. Ty se šíří stále dál v českých tocích.
Problém je, že jsou nositeli plísní, proti nimž jsou sami odolní. Avšak plísně pak zcela nekompromisně zabíjejí původní raky.
V dnešní době se řeky zotavují ze znečištění z minulých let, a původním rakům by se v nich tedy mohlo dařit lépe. Avšak jejich novému rozšíření brání zavlečené druhy a s nimi žijící plísně.
Sjednotí se Evropa?
Vědci v časopise Science doporučují, aby Evropská unie vytvořila celoevropské pracoviště, které by šíření nechtěných druhů sledovalo a snažilo se je alespoň zbrzdit.
"Úplně mu samozřejmě zabránit nejde, to je v době jednotného trhu určitě nemožné," připouští docent Pyšek. "Zatím vše sledují národní a případně evropské instituce ze svých zorných úhlů. Druh, který v jedné zemi už považují za rizikový, může být v jiném státě přehlížen a nepozorovaně se z něj šířit do okolních zemí. Jednotné koordinační centrum by tedy shromáždilo všechny dostupné informace a lépe určilo, dovozu kterých druhů je lépe se snažit zabránit."
Svůj článek v časopise Science vědci nadepsali titulkem "Sjednotí hrozba biologických invazí Evropskou unii?".
