Stopy šelem, sťaté hlavy. Britové našli hrob gladiátorů

Simona Holecová
8. 6. 2010 8:35
Naleziště se nachází poblíž Yorku na severu Anglie
Archeologové u kosterních pozůstatků, které zřejmě patřily gladiátorům.
Archeologové u kosterních pozůstatků, které zřejmě patřily gladiátorům. | Foto: Reuters

Londýn - Britští archeologové věří, že se jim podařilo najít zřejmě nejzachovalejší pohřebiště starořímských gladiátorů na světě.

Poblíž Yorku na severu Anglie nalezli kosterní pozůstatky osmdesáti lidí. Na jejich kostech jsou patrné obrovské šrámy z boje i kousnutí od velkých šelem - tygra, lva či medvěda; většina těl má useknuté hlavy.

"V tuto chvíli jsme přesvědčeni, že mnoho z těchto koster patřilo římským gladiátorům," citovala BBC Kurta Hunter-Manna z archeologické společnosti v Yorku, který vede práce na pohřebišti.

Totéž říká i forenzní antropolog z lancashirské univerzity Michael Wysocki, který už měl možnost prozkoumat ostatky. Tvrdí, že jde o objev světového významu. "Na světě neexistuje podobně zachovalé pohřebiště gladiátorů," řekl.

Experti začali s odkrýváním naleziště v roce 2003, kdy na první skupinu kosterních pozůstatků narazili stavební dělníci.

O sedm let později je jisté, že kostry pochází z období od konce prvního do čtvrtého století našeho letopočtu. "Zkoumání prokázalo, že šlo o profesionální bijce, kteří byli již od útlého věku cvičeni v zacházení se zbraněmi," říká Wysocki.

Býval velkým bojovníkem?
Býval velkým bojovníkem? | Foto: Reuters

Domněnku, že nešlo o pouhé vojáky, dokládá fakt, že většina koster je silnějších a vyšších, než v té době byli průměrní Římané. Fakt, že jsou těla bezhlavá, zas vyvrací předpoklad, že mohlo jít o etnickou skupinu, kterou Římané povraždili.

"U koster jsme našli střepy z nádobí, zvířecí ostatky a další obětiny. Což znamená, že to nebyli zločinci, ale vážení lidé," dodává Wysocki. Odvolává se na jednu z teorií, podle kterých byli gladiátoři sťati, pokud svůj boj prohráli (a nezemřeli přitom).

Konečně - jsou tu i ony stopy po silných kousnutí. "Rozpoznali jsme kousnutí od lva, tygra i medvěda. Je těžko vysvětlitelné, kde by v Anglii v té době člověk k takovým kousnutím přišel. Tedy - mimo arénu," říká Hunter-Mann.

Totéž říká i antropolog Wysocki, když dodává, že na žádných kostrách z té doby nikdy tak hluboká kousnutí neviděl: "Zdá se mi být dost nepravděpodobné, že by někoho z nich cestou z hospody v Yorku, byť před dvěma tisíci lety, najednou kousnul tygr."

 

Právě se děje

Další zprávy