Seriál Veřejné správy - Česká republika a spolu s ní dalších 8 států se připravuje na vstup do schengenského prostoru.
Před Vánocemi 2007 budou ukončeny hraniční kontroly na pozemních hranicích a na konci března 2008 na mezinárodních letištích.
Odstranění hraničních kontrol na společných vnitřních hranicích schengenských států je nejviditelnějším, nikoliv však jediným znakem schengenské spolupráce.
Čtěte více: Jak se Česko připravuje na vstup do Schengenu. 1. díl seriálu Ministerstva vnitra
Schengen stanovuje pravidla pro překračování vnějších hranic, která jsou doprovázena vysokými standardy uplatňovanými při spolupráci policejních a justičních orgánů, ochraně osobních údajů či sdílení údajů vkládaných do společné databáze.
Schengen na Aktuálně.cz
Aby odstranění kontrol na vnitřních hranicích nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost společně sdíleného prostoru, zavedly schengenské státy řadu vyrovnávacích/kompenzačních opatření, která jsou detailně stanovena v příslušných právních předpisech (tzv. schengenské acquis) a dále rozvedena v doporučeních pro jejich správnou aplikaci v praxi.
Soubor těchto opatření tvoří schengenské standardy, které jsou závazné pro všechny zúčastněné státy.
Vysoký standard při zajišťování ochrany schengenského prostoru garantují detailní pravidla rozepisující aktivity jednotlivých států včetně jejich vzájemné spolupráce.
Nezbytným nástrojem spolupráce, bez kterého by bylo zrušení hraničních nemyslitelné, je Schengenský informační systém (SIS), společný nástroj výměny informací o hledaných osobách a věcech mezi státy schengenského prostoru.
Záznamy SIS jsou využívány při provádění kontrol na vnějších hranicích Schengenu, při posuzování žádostí o udělení víza, vydávání povolení k pobytu nebo při registraci motorových vozidel.
Používán je rovněž během policejních či celních kontrol ve vnitrozemí.
SIS zprostředkovává prakticky okamžitý přístup všech oprávněných orgánů k záznamům přebíraným z národních informačních systémů v rozsahu, který schengenské státy považují za nezbytný pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti na společném území.
Ačkoliv ještě není součástí Schengenu, ČR má již od 1. září 2007 přístup k údajům vyloženým do SIS současnými schengenskými státy.
Zrušením kontrol na vnitřních hranicích se ochrana hranic přesunula na vnější hranice, tj. hranice se státy, které se plně nepodílejí na schengenské spolupráci. Všechny osoby překračující hranice podléhají minimální kontrole, jejímž účelem je zjištění totožnosti na základě předložení cestovních dokladů.
Státní příslušníci třetích zemí jsou při vstupu a výstupu na/z území členských států podrobeni důkladné kontrole, která ověřuje splnění všech podmínek pro vstup a pobyt ve společném prostoru.
Zvláštní pravidla platí pro rodinné příslušníky osob požívajících právo Společenství na volný pohyb (tj. občanů EU/Schengenu, Švýcarska a Lichtenštejnska).
Organizovaný zločin a nelegální migrace neznají hranice. I přes absenci kontrol proto všechny příslušné orgány schengenských států intenzivně spolupracují.
Kromě výměny informací patří mezi oblasti vzájemné spolupráce např. radiová komunikace, vytváření společných policejních pracovišť, vysílání styčných úředníků do jiných států nebo přeshraniční sledování a pronásledování, které umožňují policejním orgánům jednoho státu pokračovat ve svých aktivitách na území sousedního státu.
Důležitý nástroj vzájemné justiční spolupráce v trestních věcech představují možnosti nabízené např. evropským zatýkacím rozkazem nebo předávání osob ve výkonu trestu. Přitom jsou samozřejmě respektována lidská práva a platí mj. zákaz dvojího trestu.
Nástrojem umožňujícím regulaci přílivu osob a eliminaci proniknutí nežádoucích osob nebo osob představujících bezpečnostní riziko, je vízová politika, která je v rámci EU (tj. nejenom mezi státy schengenského prostoru) harmonizovaná.
V rámci EU existuje jednotný seznam zemí, jejichž státní příslušníci potřebují pro vstup na území EU vízum - tzv. černý seznam. Jiný - bílý - seznam občany dalších států od této povinnosti osvobozuje.
Schengenské státy navíc harmonizovaly podmínky pro krátkodobý pobyt na svém území. Po získání tzv. schengenského víza může jeho držitel pobývat a volně se pohybovat po schengenském prostoru po dobu až 3 měsíců během půlroku ode dne prvního vstupu na území Schengenu.
Vydávání povolení k dlouhodobému pobytu nebo stanovení podmínek pro získání občanství však již harmonizovány nebyly a jsou předmětem legislativní úpravy každého jednotlivého státu.
Platné povolení k dlouhodobému pobytu v jednom schengenském státu nicméně svého držitele opravňuje k pohybu v rámci Schengenu - po dobu max. 3 měsíců
Zpracování osobních údajů, tj. údajů, které lze vztáhnout ke konkrétním fyzickým osobám, je nedílnou součástí schengenské spolupráce, neboť sdílení určitých informací (např. o osobách, jimž byl zakázán vstup na území některé schengenské země, nebo o odcizených vozidlech) je nezbytnou podmínkou efektivního zajištění bezpečnosti v schengenském prostoru.
Vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy je předáváno velké množství nejrůznějších informací, přičemž v naprosté většině se jedná o údaje citlivého charakteru, jejichž zneužití či ztráta mohou vést k výraznému zásahu do osobnostních práv jednotlivce, je v rámci schengenského prostoru věnována velká pozornost také ochraně osobních údajů.
Pro shromažďování, ukládání, předávání či jiné zpracování osobních údajů v souvislosti s schengenskou spoluprací jsou proto stanovena striktní pravidla (a to jak na mezinárodní úrovni, zejména v Schengenské prováděcí úmluvě, tak i ve vnitrostátním právu členských států), přičemž kontrola jejich dodržování je svěřena nezávislým dozorovým orgánům.
V příštím díle seriálu se dozvíte, jaká pravidla stanovuje Schengen pro překračování hranic. Platí pro pohyb přes vnitřní hranice nějaká omezení? Bude možné překračovat hranice i mimo současné hraniční přechody? Co se změní na mezinárodních letištích a jaké požadavky jsou spojené s možností provozovat lety z/do zemí mimo schengenský prostor?
Tento příspěvek vyšel 4. října 2007 v časopise Veřejná správa.
