Praha - Když mluví o známé ekologické organizaci, říká: "Mí přátelé z Greenpeace." Když ovšem hovoří představitelé Greenpeace o něm, tvrdí: "Je to dobře placený podvodník."
Kanadský rodák Patrick Moore, o němž je řeč, býval před dvaceti lety čelným představitelem této ekologické organizace ve své domovině i v jejím mezinárodním ústředí. Dnes má firmu Greenspirit Strategies, která radí velkému průmyslu. A zejména vystupuje na přednáškách, jež nadzvedávají pravověrné zelené.
U politiků v Praze
Nyní je v Praze. Během dvou dnů zde vysvětluje, proč je jaderná energetika vysoce prospěšná a vlastně nevyhnutelná. Setká se se studenty, s prezidentem Václavem Klausem, premiérem Mirkem Topolánkem, předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou a dalšími činiteli.
"Mým hostitelem zde je Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ve spolupráci s elektrárenskou společnost ČEZ a ekonomickým týdeníkem Euro," odpověděl Moore na otázku Aktuálně.cz, kdo jej pozval a zorganizoval setkání s čelnými politiky.
Čtěte také:
Dnes se shoda nenajde
Je obtížné najít téma, v němž by se Patrick Moore s ekologickými organizacemi dokázal shodnout.
Jan Beránek z Greenpeace píše:
Moore podporuje genetické modifikace zemědělských plodin, zatímco ekologické organizace se jich děsí.
Moore je zásadním stoupencem využívání jaderné energetiky, která je zeleným trnem v oku.
Moorovi nevadí kácení stromů, ani stavění přehrad, včetně gigantické čínské přehrady Tři soutěsky, kvůli níž se muselo přestěhovat přes milion lidí.
Podrobněji čtěte:
Proč jsem se s Greenpeace rozešel
Při setkání s novináři v pražském luxusním hotelu Palace se šedesátiletý Patrick Moore, v tmavém obleku a s dikcí zkušeného akademického diskutéra, vrátil i k tomu, proč se v roce 1986 rozešel s organizací Greenpeace.
Ostatně zmínkou o tom, že kdysi Greenpeace zakládal, začíná Moore i řadu svých článků ve světovém tisku. Tato organizace naopak zdůrazňuje, že Moore byl jen jedním z prvních členů a neoprávněným tvrzením o tom, že je zakladatelem, chce získat pro své názory větší pozornost.
"Ve vedení Greenpeace jsem byl jediný, kdo měl vzdělání v přírodních vědách," řekl s narážkou na fakt, že ve svých pětadvaceti letech získal titul PhD v Ústavu ekologie živočišných zdrojů Univerzity v Britské Kolumbii.
"Viděl jsem, že hnutí se dostává do rozporu s vědeckými fakty, stává se zpolitizovaným a ideologickým. Hledá protivníky, neustále proti něčemu vystupuje, místo aby se snažilo nacházet řešení."
Přes lososy zpět k životnímu prostředí
Po odchodu z Greenpeace vedl Moore do roku 1991 farmu pro chov lososů. Současně pracoval v řídicích a konzultačních funkcích v organizacích, které spolupracovaly s průmyslem při řešení ekologických otázek.
A v tomto oboru působí dodnes. Ať už jde o podporu pro těžbu dřeva, pro dolování uranu nebo třeba pro stavbu jaderných reaktorů.
Změna klimatu? Vývoj nedokážeme určit
Patrick Moore je kritický vůči teoriím o hrozící změně klimatu i o tom, jaký vliv na ni může mít lidská činnost.
Podle něj jsou vědecké znalosti o klimatu nedostatečné, a nedá se proto určit, jaký bude vývoj podnebí v budoucnu.
"IPCC (Mezivládní komise pro klimatickou změnu při OSN - pozn. red.) uvádí, že podíl lidské činnosti na změně podnebí je 'vysoce pravděpodobný'. To ale přece není žádný vědecký termín, to není vědecká přesnost," zdůraznil Moore.
Tepelné elektrárny vadí
Dalo by se tedy čekat, že mu nebude mu vadit spalování fosilních paliv v tepelných elektrárnách.
Avšak není tomu tak. Patrick Moore zdůrazňuje, že skleníkové plyny z lidské činnosti je nutné omezit. A to zejména stavbou jaderných reaktorů.
"Naší činností měníme chemické složení atmosféry, a to může mít závažné důsledky. Takže omezování emisí skleníkových plynů chápu jako pojištění proti klimatické změně," vysvětlil.
Znečišťující Česko
V Praze zdůraznil, že Česká republika patří v produkci skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele k největším znečišťovatelům na světě, společně s USA, Kanadou nebo Dánskem.
Bez využití jaderné energetiky podle něj určitě nepůjde emise skleníkových plynů v těchto zemích snížit.
Nebojí se vysoce radioaktivního vyhořelého paliva z reaktorů. "To určitě půjde použít znovu pro výrobu energie ve speciálních typech reaktorů," říká.
Spolehlivý Kazachstán
A nemá ani strach, že by nebyl pro reaktory dostatek paliva.
"Zásoby uranu ve světě vystačí na stovky let," tvrdí. "A máte je i v České republice a také na Slovensku. Teď by jejich těžba byla drahá, ale v budoucnu budou určitě využitelné," říká.
Pomíjí fakt, že po těžbě uranu na Českolipsku, kde se uranová ruda v podzemí rozpouštěla v kyselině sírové, aby ji bylo možné odčerpat na povrch, zůstaly v podzemí chemické látky, které stále ohrožují největší zásoby pitné vody v republice.
Než se těžba uranu v republice vyplatí, je podle něj možné palivo pro reaktory dovážet. A nejen z Ruska, které se stává generálním dodavatelem pro obě české jaderné elektrárny.
"Jsou i jiní mírumilovní a spolehliví dodavatelé, jako Austrálie, Kanada nebo Kazachstán," říká.
