František Hýbl se narodil 10. června 1941 v Citově na Přerovsku. Vystudoval češtinu a dějepis na tehdejším Pedagogickém institutu v Olomouci a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Poté učil na základních školách v Olomouci a Litovli. Od roku 1969 pracoval ve Vlastivědném ústavu Muzea Komenského v Přerově, kde se stal v roce 1992 jeho ředitelem.
Od šedesátých let shromažďoval informace o zavraždění více než 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků. Poválečný masakr na návrší u Přerova zvaném Švédské šance se stal v noci na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zde zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Podle Hýbla je nemilosrdně nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je pozabíjeli.
První publikaci o hrůzné události vydal Hýbl v roce 1995, spolu s městem Přerov pak v roce 2015 knihu Krvavá noc na Švédských šancích. Zasloužil se také o nalezení popela téměř 150 zastřelených žen a dětí. Za odhalení okolností poválečné masové vraždy mu Spolková republika Německo udělila Kříž za zásluhy.
