Washington - Čím rok 2007 vstoupí do dějin vědy?
O odpověď se pokusila redakce prestižního vědeckého časopisu Science. Byť s rizikem, že příští léta ukážou, že někdo loni přišel na něco ještě významnějšího, což ostatní vědci zatím nepochopili.
Které geny tvoří právě mě?
Donedávna genetika odhalovala, v čem se lidé liší od jiných živočišných druhů. Nyní už začíná čím dál víc zjišťovat, jaké genetické odchylky odlišují jednoho člověka od druhého.
Vědci nyní rozpoznávají, které kousky DNA v našich buňkách určují, jakou máme krevní skupinu, jak dobrý zrak či sluch, anebo jak v našem těle funguje metabolismus. A nově zjišťují, jak drobné odchylky v genech konkrétního člověka vedou ke vzniku nemocí, od revmatu přes cukrovku po ochoření srdce.
Právě v roce 2007 ve světě probíhala spousta výzkumných projektů hledajících rozdíly v lidských genech. A redakce Science je v souhrnu označila za největší vědecký průlom roku 2007.
Nobelovy ceny pro Evropu
Eurokomisař pro vědu Janez Potočnik odpovídá Aktuálně.cz, jakou vědeckou událost v roce 2007 považuje za nejdůležitější:
"Pro evropskou vědu to bylo, přinejmenším symbolicky, udělení Nobelových cen. Čtyři ze šesti oceněných za přírodní vědy byli Evropané. A ti zbývající dva, kteří pracují v USA, tam přišli z Evropy. Myslím, že to ukazuje několik věcí. V Evropě se stále odehrává fascinující vědecký výzkum a evropský talent se uplatňuje ve světě. A také, že potřebujeme podporovat spolupráci vědců v budoucnu, protože ta Evropě umožní další úžasné objevy."
Bez ničení lidských zárodků
V rozhodování o zařazení na první místo jen těsně prohrál jiný významný poznatek.
Japonský a americký vědecký tým loni dokázaly vložením čtyř genů přeměnit běžné lidské buňky tak, že se začaly chovat podobně jako buňky kmenové. Neboli byly dále schopny se podle potřeby přeměnit v jiné buňky těla.
Právě od kmenových buněk si vědci slibují, že jimi budou opravovat poškozenou míchu, srdce po infarktu a další tkáně. Zatím se zdálo, že ty nejlepší budou muset získávat z lidských zárodků, což vyvolávalo odpor církví a části veřejnosti. Nyní se tedy otevírá naděje, že bude možné "opravářské" kmenové buňky vytvářet přímo z běžných buněk z těla pacienta.
Kosmické částice z černých děr
Při zvažování, co ještě loni ovlivnilo vědecké poznání, redakci časopisu Science zaujalo rozluštění jednoho z tajemství vesmíru.
Mezinárodní Projekt Auger, na němž se podílejí i čeští fyzikové, sleduje vysoce energetické částice kosmického záření, které dorazí na Zemi a rozpadají se v její atmosféře.
Díky observatořím v argentinské pampě se vědcům loni podařilo určit, že tyto částice přicházejí z obrovských černých děr, které tvoří střed některých galaxií. A teď vědci musí řešit druhou složitou otázku: Proč tam vlastně tyto částice vznikají.
ČTĚTE TAKÉ:
Kde se bere představa
Ocenění redakce Science si samozřejmě získalo více projektů medicínského výzkumu.
Loni začali vědci lépe rozpoznávat způsob, jakým se v těle předávají informace přenášené hormony a dalšími látkami. Možná to půjde použít při vytváření nových léků.
A pronikli také blíže do poznání, jak bílá krvinka typu T (T-lymfocyt), která se podílí na vzniku imunitní reakce, dokáže při dělení předávat svým nástupcům "paměťové" informace o cizorodém "vetřelci", proti němuž má bojovat. Bude však vyžadovat ještě další výzkum, než vědci dokážou tohoto poznatku využít třeba k sestavení nových vakcín.
Vědci rovněž hlouběji nahlédli do základů paměti a představivosti. Když si člověk něco představuje, musí se samozřejmě opírat o paměť (i fantazijní obraz třeba domu vychází z podoby budov, které už člověk někdy viděl a uložil do paměti). Vědci zjistili, že spojování představivosti a paměti se děje v části mozku zvané hipokampus.
Materiály pro budoucí průmysl
Jako významný přínos redakce Science dále ocenila práci vědců, kteří vytvářejí nové materiály na bázi oxidů kovů, jež slibují dále vylepšit možnosti elektroniky.
Elektroniku by mohly posunout kupředu i nové znalosti o takzvaném kvantovém spinovém Hallově efektu, který vede elektrony, procházející některými materiály v elektrickém poli, po podivných drahách. Než však tento poznatek umožní konstruovat výkonnější elektronické přístroje, musí ještě vědci zjistit, jak by totéž mohlo fungovat nejen při teplotě blízké absolutní nule (ta je minus 273,15 stupně Celsia).
A zabodovali i chemikové, když v loňském roce nabídli sadu nových reakcí, které by měly zjednodušit výrobu syntetických sloučenin.
Dáma na konec
A na závěr časopis Science ocenil osmnáctiletou práci kanadského výzkumného týmu, který loni matematicky prokázal, že pokud při hře v dámu žádný hráč neudělá chybu, musí hra skončit remízou (a nikoli vítězstvím toho, kdo začínal, či toho, kdo se do hry zapojil jako druhý).
Dáma se v anglosaských zemích hraje na šachovnici o rozměru osmkrát osm políček. Každý hráč při ní má na začátku dvanáct figurek ve třech řadách, a když se dostane na opačný konec šachovnice, smí si nasadit krále, který se může pohybovat o jedno políčko (a ne po celé úhlopříčce jako dáma v české variantě hry).
Teď tedy mohou matematikové dále propočítávat, jestli jejich zjištění platí i pro další varianty této hry, například na hracím plánu o velikosti 10x10 políček, při braní kamenem i dozadu (jak dovolují mezinárodní pravidla), a tak dále. Bádat je stále nad čím.
